Horní Branná

Z řady osobností, které se zapsaly do jejich dějin, je určitě nejvýznamější postavou Jan Amos Komenský, který tady prožíval poslední měsíce svého života ve vlasti. To se psal závěr roku 1627, kdy na hornobranském zámku žila dcera polského bratrského kněze, sedmnáctiletá Kristina Poniatowská. Mívala halucinace, při kterých prorokovala budoucnost. K dívce přijel 23. 11. 1627 z Bílé Třemešné J. A. Komenský, Kristina totiž ve svých vidinách předpovídala Jednotě bratrské lepší úděl než ten, který Jednota v době po Bílé hoře prožívala.

Žel, příznivé předpovědi se nesplnily a Komenský se skupinou českých bratří odchází v únoru 1628 z Bílé Třemešné. Zastaví se naposledy v Horní Branné, kde se k němu připojí další exulanti, a odcházejí odsud do slezského Lešna. Na paměť těchto pobytů je v hornobranském zámku malé museum - Památník J. A. Komenského.

Kromě zámku, který je významnou renesanční památkou, jsou v obci další novější stavby, upomínající na rod Harrachů. Především je to rodinná hrobka sv. Kříže, která byla vysvěcena v září 1870. Proti hrobce stojí harrachovský špitál, ve kterém mělo zajištěno o smrti veškeré zaopatření 12 starých hraběcích služebníků. Na první polovinu 18. století vskutku humanitární opatření. Kulturní památkou chráněnou státem je i kostel sv. Mikuláše.

Původní dřevěný kostel byl nejstarším doloženým v Podkrkonoší. Dnešní stavba tvoří sladěný celek gotiky a barokní přístavby. Návštěvník najde v Horní Branné pěkný a přitom levný nocleh v turistické ubytovně místního Sokola. Náročnější turista si může vybrat z desítek v soukromých domcích.