Havířov

Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a část Šenova. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z mnoha nejrůznějších názvů (např. Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Všemírov, Šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a další)

Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4.12.1955 mu byla udělena městská práva. Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Po skončení druhé světové války nic nenasvědčovalo tomu, že na území dnešního Havířova zanedlouho vznikne nové město. Typická mírně zvlněná krajina těšínského regionu s roztroušeným osídlením slezského typu žila vcelku poklidným způsobem života, kontrastujícím v mnoha směrech s nedalekými městy a četnými hornickými koloniemi. Území, na němž mělo vzniknout nové město, leželo na rozhraní tří okresů. Obce Šenov, Dolní Datyně a Šumbark náležely v roce 1949 do okresu ostravského, Dolní Bludovice a Životice patřily k okresu Český Těšín a Dolní i Horní Suchá k okresu Karviná. Jedno však bylo všem společné. Byly součástí Těšínska, země s bohatými a svébytnými dějinami, odrážejícími se ve staleté historii každé ze jmenovaných obcí.

Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (Šonov, SchĂśnhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv.

Poválečná obnova těžby uhlí v revíru závisela v prvé řadě na získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce 1947 výstavba sídlišť. Charakter "socialistického města" a rychlost jeho výstavby determinovaly i jeho zcela výjimečné postavení mezi městy České republiky. V Havířově je méně průmyslových závodů a podniků i v méně pestré škále odvětví. Charakter města dosud odpovídá účelu, pro který byl založen, neboť stále značná část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací.

Svého největšího plošného rozměru (celkem 41,95 km2) dosáhl Havířov v polovině 70.let po připojení obcí Dolní Datyně (1974) a Horní Suchá (1975). Politické události v roce 1989 se z pohledu sídelní problematiky odrazily mino jiné také v tom, že se obec Horní Suchá v roce 1990 opět osamostatnila.

V současné době je Havířov rozdělen na 8 částí města : Havířov, Životice, Bludovice, Podlesí, Šumbark, Dolní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní Datyně. Rozprostírá se na ploše 3208 ha v nadmořské výšce 260 m.

V rámci Ostravské sídelní aglomerace si Havířov udržuje pověst města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy regionu s čistým prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím.