Obec Dolní Morava se nachází v Pardubickém kraji a žije v ní 405 obyvatel. Obec je vyhledávaným horským střediskem díky atraktivitám, které se v obci nachází. V letním období je to především Stezka v oblacích a další atrakce Resortu Dolní Morava.
Hledat firmy v obci Dolní Morava
Živé firmy v obci Dolní Morava 40 firem
Velká Morava č. 254, Dolní MoravazavřenoHorní Morava č. 11, Dolní MoravazavřenoDolní Morava č. 28zavřenoVelká Morava č. 171, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 62, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Horní Morava č. 11, Dolní MoravazavřenoDolní Morava č. 28zavřenoVelká Morava č. 171, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 62, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 28zavřenoVelká Morava č. 171, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 62, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 171, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 62, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 62, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Horní Morava č. 39, Dolní Moravadle domluvyHorní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Horní Morava č. 2, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 2zavřenoDolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 21zavřenoDolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 44zavřenoDolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 35zavřenoHorní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Horní Morava č. 29, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 107, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 219, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 77, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 56, Dolní MoravazavřenoVelká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 91, Dolní Moravadle domluvyVelká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Velká Morava č. 82, Dolní Moravadle domluvyDolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Dolní Morava č. 42zavřeno
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
3 části obce:
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Demografické údaje
Historie obce Dolní Morava celá historie
Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce.
Výpis z kroniky II./r.79/:
Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha.
VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m.
Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí.
Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/.
Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem.
Z historie území
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník.
V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.
Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.
Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.
Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.
Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.
Obec Dolní Morava
Dolní Morava č. 35, 56169, Králíky
Osoby
- p. Janočko Ladislav, starosta
Kontakty
Vlajka
