Obec má k dispozici turistickou ubytovnu s 21 lůžky se soc. zařízením a kuchyňkou a připojením k wi-fi síti. Cena je 200 kč za noc. K dispozici je i dětské hřiště. Kostel sv. Matouše, Červený vrch s rozhlednou kopec Raná se známým letištěm.

Hledat firmy v obci Dobroměřice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Dobroměřice 29 firem

Pražská 2, DobroměřiceOtevřeno

5. května 534, DobroměřiceOtevřeno

5. května 194, DobroměřiceBrzy otevírá

Smetanova 167, DobroměřiceBrzy otevírá

Kovářská 81, DobroměřiceBrzy otevírá

Pražská 87, DobroměřiceZavřeno

5. května 435, DobroměřiceBrzy otevírá

5. května 534, DobroměřiceOtevřeno

U Okálů 411, DobroměřiceOtevřeno

Pražská 488, DobroměřiceOtevřeno

Středohor 362, DobroměřiceOtevřeno

Na Vinici 375, DobroměřiceOtevřeno

5. května 429, DobroměřiceOtevřeno

Dobroměřice č. 462Otevřeno 24 hodin

Pražská 33, DobroměřiceOtevřeno

Nečišská 82, DobroměřiceOtevřeno

Pražská 39, DobroměřiceZavřeno

Pražská 495, DobroměřiceZavřeno

Pražská 3, DobroměřiceZavřeno

Historie obce Dobroměřice celá historie

Dobroměřice se v písemných pramenech poprvé uvádějí v letech 1238 - 1241. V roce 1238 se na testamentu královského číšníka Zbraslava mezi svědky objevuje poprvé jméno Diviš z Dobromiřic.

V roce 1295 potvrdil král Václav II. obci darování popluží ve vsi Dobroměřicích na opravu lounského mostu přes řeku Ohři. Tím bylo osvobozeno od všech dávek a berní a smělo být vybíráno mýto. Současně nařídil, aby s držením popluží byla spojena povinnost užít tato mýta k opravě mostu. Most přes Ohři pod lounskými městskými hradbami byl součástí zemské cesty spojující Prahu s krušnohorskými hraničními přechody. V roce 1321 prodal král Jan Lucemburský lounské rychtářství, spolu se cly do dědičného držení lounskému měšťanu s německým jménem Fricek Bér, čili Medvěd. Medvěd se stal také jeho erbovním zvířetem. Bér byl patronem dobroměřického gotického kostela sv. Matouše, který pochází z 2. poloviny 13. století a zasloužil se o jeho vnitřní výzdobu. Dosud o tom svědčí freska s jeho erbem, kterým je stříbrný štít s černým medvědem. Kostel je raně gotický z 13. století s gotickými malbami z 15. století. Jedná se o jeden z prvních českých dokladů snahy o vytvoření "průčelí" na straně závěru jako kompenzace polohy kostela vůči centru obce. Zdivo většiny částí kostela je z lomového kamene, v rozích armovaného tesanými kvádry. Restaurován byl roku 1907, od té doby je jen minimálně církví udržován. Od husitských válek do roku 1625 sloužil nekatolíkům. Původně zřejmě kromě církevní funkce byl i částí systému obrany přechodu Ohře u Loun.

V době předhusitské se o majetek ve vsi Dobroměřice dělil konvent magdalenitek, lounští dominikáni a několik lounských měšťanů. Po husitských válkách byl církevní majetek sekularizován lounskou městskou obcí. Ta pak držela Dobroměřice až do roku 1547. Tehdy byl její majetek konfiskován za účast města v protihabsburském povstání. Později byly Dobroměřice a další vsi Lounům vráceny, ale znovu konfiskovány v roce 1621 po bitvě na Bílé Hoře. V roce 1623 byly Dobroměřice postoupeny Volfovi Ilburkovi z Vřesovic. V držení vsi se pak vystřídalo několik rodů - Lobkowiczové, Pappenheimové a nakonec markrabata z Badenu. Od nich byly Dobroměřice, jako nadační statek městského špitálu v Lounech, vykoupeny v roce 1648 lounskou městskou obcí. Definitivní převedení majetku bylo završeno až v roce 1684. Od té doby až do konce patrimoniální správy bylo město Louny v Dobroměřicích vrchností.

S existencí Dobroměřic jsou nerozlučně spojeny mosty přes inundační území rozlivu řeky Ohře. V minulosti stála ves na břehu jednoho z říčních ramen. Močálovitý terén s několika slepými rameny Ohře a vyvýšenina s kostelem sv. Matouše byly spojovány původně soustavou několika dřevěných mostů.

Vztah vsi Dobroměřice k mostům přes řeku a její ramena je patrný od závěru 13. století, kdy k opravám a údržbě mostů sloužily výnosy z dobroměřického poplužního dvora. V letech 1814 - 1817 byl přes zátopové území postaven kamenný most. Svou současnou podobu získal v roce 1862. Délkou 210 m (s nájezdy 272 m), čtyřiceti pilíři s oblouky mezi nimi patří k nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkům.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.