Obec patřící do správního regionu Praha-východ leží v údolí potoka pramenícího v nedalekých Nebřenicích. Dominantou obce a šlechtickým sídlem byla tvrz. V 17. století došlo k její přestavbě na zámek, jehož nynější podoba pochází z 18. století.

Hledat firmy v obci Dobřejovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Dobřejovice celá historie

Název obce Dobřejovice se poprvé objevil (stejně jako u Tehova, Kuří a Vavřetic) v listině z července 1309, kde je uveden mezi svědky Bohuslav de Dobrzeiowicz. Různé ojedinělé nálezy při orbě dokazují, že obec Dobřejovice byla osídlena již v dávnověku. Kamenné mlaty, které vyoral rolník A. Škorpil na pozemku parc. číslo 304, nebo částky pravěké keramiky a diluviální kosti, svědčí o životě v této lokalitě již v dávném pravěku. I zbytky předpotopních zvířat nalezených v bývalé cihelně to potvrzují. Nalezené polské mince z roku 1590 v Zadní skále jsou důkazem rušného života ve středověku.

Dominantou obce je zámek, který vznikl z bývalé tvrze. Ta zde stála již v roce 1309 jako sídlo Bohuslava. Od té doby celé panství včetně zámeckého dvora vystřídalo mnoho majitelů, jimiž byli čeští šlechtici. V letech 1361 a 1362 se objevuje mezi patrony říčanského kostela Kuneš z Dobřejovic, v roce 1380 držel ves s dvorcem zeman Bartoloměj Štěpán z Klučova, k roku 1391 to byl Jindřich z Dobřejovic a po něm Ojíř z Očedělic, který v roce 1472 prodal Dobřejovice Oldřichu z Konipasu. Majitelem Dobřejovic byl v letech 1519-1544 Václav Mutrplos z Tedražic, který prodal tvrz Janu Zápskému ze Záp. Jeho syn Oldřich ji o pět let později v roce 1549 prodal Jiřímu Mošauerovi z Valdova. Z toho rodu tam vládli: Jiřík, Adam, Jáchym, Markéta Mosauerová z Harasova, Vilém, Mikuláš a Jiří Aleš. Posledně jmenovaný neměl potomky a odkázal majetek roku 1627 své matce Markétě a jejímu druhému manželovi Vilému Vokovi ze Rzavého. Jeho rod panství držel až do r. 1677. Dalším majitelem byl Adolar z Věžník, Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic r. 1686, Kryštov František hrabě z Mitrovic r. 1688 a v roce 1695 Juliana Dorota Přehořovská, r. 1700 Karel Arnošt hrabě z Valdštejna. Novým majitelem se od roku 1710 stal Jan Kašpar Günter ze Šternberku, v roce 1763 koupil zámek s panstvím (vč. Kamenice, Psár, Sulicemi a Těptínem) za 217 000 zlatých pražský arcibiskup Mořic Gustav hrabě z Blankenheimu a Manderscheidu. Dobřejovice byly po něm pokřtěny jménem Manderscheid, ale to se obyvatelům nelíbilo, a tak v polovině 19. století byl znovu obnoven původní český název. Své soukromé dobřejovické panství odkázal do majetku arcibiskupské stolice. Ve druhé polovině 19. století byla ves správně připojena k Dolním Břežanům.

Tvrz byla koncem 17. století přestavěna na zámek, jenž svou nynější podobu získal v 18. století. Barokní jednopatrový zámek se nachází ve výšce 340 m. n. m., je čtyřkřídlý s malým dvorem uprostřed. Ve východním křídle je vestavěna zámecká kaple nejsv. Trojice, nad ní hranolová věžička s křížkem. Při této kapli byla i fara, ve které bydlel farář ve výslužbě. Vnitřní prostory jsou většinou volně klenuté, v prvním patře plochostropé. V minulosti zámek obklopoval hustě zarostlý příkop, překlenutý dvěma mosty. Ty se bohužel nedochovaly, stejně jako cenné okolní hospodářské budovy stržené v roce 1986.

Zámek je prostým, avšak půvabným stavením v centru obce. Za kardinála Schönborna byl zbaven vnitřní výzdoby, jejíž zbytky byly převezeny do Břežan, včetně tří unikátních památek z 1. poloviny 18. století - obrazu nejsvětější Trojice od neznámého mistra, vyřezávané kazatelny a sošky Jana Nepomuckého. V blízkosti zámku byl i pivovar, který asi do roku 1886 měl ve své režii arcibiskup pražský František Schönborn. Později jej pronajal panu V. Novotnému, který v něm do té doby sládkoval. Byla zde i vinopalna. Po jejím zrušení se v této provozovně usadil žid Nathan Eisler, zařídil si krámek a obchod s obilím. Objekt zvaný židovna zde stál po několik generací, než byl zbořen v r.1948. Pod zámkem býval velký rybník, pod jehož hrází stál mlýn, který měl v 16. a 17. století stoupu na dělání krup. Posledním mlynářem byl Václav Janoušek. Rybník byl v roce 1864 přeměněn na louku a tím zanikl i mlýn.

Za zmínku zde stojí, že 7.10.1848 zakopali obyvatelé na kopci k Modleticím zemědělské nářadí, se kterým museli v době nevolnictví zdarma pracovat na polích šlechty.

Po zbavení zámku výzdoby roku 1886 pronajal arcibiskup pražský František Schönborn celý dvůr panu Gustavu Pístlovi, statkáři z Kuří, k hospodářskému využití. Roku 1904 si pronajal Dobřejovice Josef Jiras a jeho rodina na statku hospodařila do r.1922. Dalším nájemcem byla v letech 1922-1936 První česká cukrovarnická společnost v Modřanech, jejíž správci bydleli v 1. patře zámku.

Koncem třicátých let 20. století byl zřejmě posledním farářem na zdejší faře Vojtěch Řeřicha. Bydlel v tzv. kaplovce čp. 42. Štěstím pro tuto faru byla skutečnost, že tehdejší majitel zachránil tuto historickou stavbu před radlicí buldozeru.

Roku 1941 bylo vlastnické právo dáno znovu Arcibiskupství pražskému po předchozím zabrání státem r. 1920. V letech 1936-1942 byl dalším nájemcem Daner z Petrovic, který rovněž obýval celé 1. patro zámku. Roku 1942 zrušili nacisté nájemní smlouvu s Danerem a přidělili zámek do nájmu Němci Fridrichu Gärtnerovi, který byl v květnu 1945 zatčen. V té době byly v části zámku uskladněny látky německé firmy Hübel.

V roce 1945 byla nad hospodářstvím dvora okresním národním výborem v Říčanech jmenována národní správa, správcem byl bývalý šafář u Gärtnera Josef Měkota. Zemědělské práce ve dvoře dělalo několik deputátních rodin. Národní správa na dvoře v Dobřejovicích trvala až do 1. dubna 1946, kdy se dalším hospodářem stalo nově ustavené „Zemědělské výrobní družstvo pro společné obhospodařování půdy“ zapsané jako společenstvo s ručením omezeným v Dobřejovicích. Na utvoření družstva a pronájmu od Pražského arcibiskupství se 5.2.1946 dohodlo 8 rodin. Po zapsání v rejstříku se uskutečnilo v Arcibiskupském paláci jednání o nájmu. Po složení kauce a zapsání věcného břemena na majetek členů družstva byla smlouva uzavřena a od 1.4.1946 hospodařilo družstvo na pronajatém dvoře a na 86 hektarech půdy, včetně svých připojených pozemků a dobytka. V zámku bylo vybudováno 6 bytových jednotek pro členy družstva. Ti pracovali na pronajatém majetku nejprve zdarma, potom za úplatu a zásobování svých rodin ze společných zásob moukou, chlebem, mlékem, vejci, vepřovým masem a sádlem. Členové družstva měli v soukromém vlastnictví pouze králíky, které krmili ze společných zásob. V roce 1946 adaptovali bývalý pivovar na 1. velkovýrobnu prasat ve Středních Čechách, kde bylo v té době ustájeno 16 prasat. Dokonce zde (jako údajně první v říčanském okrese) vybudovali tzv. družstevní prádelnu. Byla zde prý velká pračka, ždímačka, vana, škopky, zavařovací kuchyně s kotlem, zavíracím strojkem na plechovky, krouhačkou a lisem na ovoce.

V roce 1947 postihlo zemi velké sucho. V roce 1953 se naopak protrhla hráz rybníku Skalník a ten tak zůstal až do r. 1960, kdy byl odbahněn a napuštěn. V roce 1961 se hráz rybníku opět protrhla.

V zámku byla od r. 1950 sňatková síň. V tomtéž roce byly postaveny nové kurníky pro plemenné kachny, v r. 1951 pořízen pásový traktor a založena zelinářská zahrada. V roce 1956 se přemístil tehdejší MNV do bývalého hostince v čp. 13 v ul. U Kapličky, kde byly zřízeny kanceláře MNV, knihovna a promítací sál 16 mm.

Na konci roku 1949 bylo v obci založeno JZD I. stupně. To se postupně rozrůstalo o další pozemky a obyvatele okolních obcí, jako např. v r. 1952 Herink.

V roce 1956 byla snesena a nově zhotovena zámecká věž, která byla ve zchátralém stavu vlivem prohnilých stropů a úklonem zdi věže. V roce 1957 byla zámecká kaple odsvěcena.

V roce 1958 byla v Dobřejovicích na tehdejším MNV zřízena pošta pro okolní obce – Čestlice, Nupaky, Herink, Modletice, Doubravice, Popovičky, Chomutovice a Nebřenice.

V tomtéž roce vybudovali obyvatelé Dobřejovice brigádně kanalizaci od pomníku padlých z 1. sv. války k potoku a čp. 62 a Skalici a položili asfaltový povrch.

1.9.1959 byla zřízena Zemědělská učňovská škola pro 35 dívek a chlapců. K tomu účelu byl v 1. patře zámku internát. Tato škola byla po dvou letech přemístěna do Zdib.

V r. 1960 byla postavena mateřská škola, kde např. v r. 1962 bylo zapsáno 33 dětí, v r. 1975 až 45 dětí.

V r. 1962 byla dokončena prodejna samoobsluhy na návsi a tím zanikl obchod se smíšeným zbožím čp. 11.

Místní JZD bylo v r. 1961 sloučeno s okolními družstva v Modleticích, Popovičkách, Chomutovicích, Doubravicí a Nebřenicích v jedno velké JZD „Rudá hvězda“ se sídlem v Modleticích. To prodalo v roce 1965 dvůr se zámkem státnímu podniku VAÚ (Veterinální asanační ústav), který si v zámku zařídil kanceláře.

V červnu roku 1971 postihly Českou republiku vydatné lijáky. Bylo tehdy zatopené celé údolí obce, potok protékal až nad mostkem a bývalý park kolem zámku a domy v údolí potoka byly také zaplaveny až do výše 1m. Na návsi se jezdilo na loďkách.

V roce 1972 byly vykoupeny usedlosti čp. 46 a 2 na návsi a zbourány pro vyrovnání silnice vedoucí obcí.

V roce 1973 odešel podnik VAÚ do Písnice a do zámku byl umístěn podnik VETASTAV (výstavby objektů na zpracování uhynulých zvířat). V té době byl zámek ve značně zchátralém stavu, a proto proběhla generální rekonstrukce zámku a přilehlého bývalého parku. Tato adaptace objekt prakticky zachránila před zničením. Svépomocí o sobotách a nedělích byly zhotoveny nové krovy, střecha, fasáda a okna, vnitřní chodby a hlavní schodiště byly obloženy dřevem do výše 1m.

V roce 1975 zavedeno nové elektrické osvětlení v zámku a pouliční osvětlení.

V roce 1976 byla dokončena stavba nové pošty na návsi na místě bývalého zámeckého parku z panelových dílců a opravena zchátralá kaplička v ul. U Kapličky.

Mezitím se JZD Rudá hvězda Modletice stačilo rozrůst o další okolní obce (Čestlice, Radimovice, Petříkov, Újezd u Křížků, Čenětice, Kamenice, Ládví, Olešovice, Těptín, Skuheř, Kostelec u Křížků, Nechanice, Sulice, Všedobrovice, Štiřín, Nová Hospoda, Želivec, Radějovice a Olešky). V 80. letech postavilo velkokapacitní kravín na bývalé zelinářské zahradě. Dále postavilo bytovky na pozemcích bývalého pivovaru. V roce 1998 byl na toto družstvo vyhlášen konkurz a v současnosti zemědělské pozemky v okolí Dobřejovic obhospodařuje Agro Jesenice, a.s. Budovu bývalého kravínu vlastní společnost ALIMPEX, s.r.o.

V roce 1989 bylo v Dobřejovicích na veřejném zasedání občanů založeno Občanské fórum.

Dne 12. 7. 1990 podepsali zástupci přípravných výborů obcí Modletice, Herink, Popovičky a Dobřejovice "Předběžnou dohodu o rozloučení majetku MNV Dobřejovice". Dnem všeobecných voleb do obecních úřadů, tj. k 24. 11. 1990 skončila etapa Dobřejovic jako "střediskové vesnice", kterou byla od 21. března 1964. Vznikly 4 samostatné obce s obecním zastupitelstvem.

Rok 1991 - v restituci byl vydán p. Karlovi Horáčkovi objekt místní hospody s tanečním sálem. Ten hospodu zrušil a v roce 1992 zde otevřel velkosklad koberců, lina, ložního prádla a dalšího.

Rok 1992 - dne 1. června 1992 p. Čestmír Bezouška otevřel autocamp "U pantáty" ve Skalické ulici.

Rok 1993 - v průběhu roku 1993 předložila firma Skalník - společnost pro rozvoj měst a obcí záměr rozvoje obce Dobřejovice. Záměr byl přijat a zahájen. Nepodařilo se jej však celý zrealizovat a poškození byli jak jednotliví investoři, tak i obec Dobřejovice. V obci se vybudovala čistička odpadních vod a zavedl vodovod. Toto se však týkalo hlavně nové části obce. Z důvodu krachu firmy Skalník došlo k výraznému omezení výstavby v obci na několik let.

V roce 1999 byla ukončena rekonstrukce budovy obchodu (smíšeného zboží) Na návsi 26 a doplněna o druhé nadzemní podlaží, kde sídlí Obecní úřad Dobřejovice.

Rok 2000 - zahájena výstavba bytových domů firmy CANABA.

Zahájila se plynofikace obce.

Rok 2001 - dokončena plynofikace obce. V obci se zavádí tříděný sběr odpadů.

Rok 2002 - rekonstrukce místní komunikace Nad Hliníkem a U Potoka.

Rok povodní, který postihl i obec Dobřejovice, především občany, kteří vlastní nemovitosti kolem Dobřejovického potoka. Potok se rozlil do Autocampu čp. 205 Skalická, voda strhla lávku přes potok u hřiště, zanesla čerstvě vyčištěné koryto potoka metrovou vrstvou odpadu, poničila břehy. Také splachová voda z okolních polí, především na jihovýchodní části obce způsobila zatopení sklepů a nemovitostí. Silným větrem bylo povaleno několik stromů v parku, v lesíku i v Zadní skále.

V tomtéž roce došlo z důvodu zanesení vlivem povodní 2x k čištění potoka na návsi.

Rok 2003 - proběhla oprava dešťové kanalizace v parčíku na návsi, která byla zničena povodněmi. V parčíku byl položen chodník a zbudován nástupní ostrůvek autobusu.

27.8.2003 byla slavnostně otevřena nová Mateřská škola Korálek v Polní ulici čp. 230. Budova čp. 44 v ulici U Kapličky byla předána majiteli p. Křivánkovi.

Rok 2004 - vybudováno dětské hřiště u fotbalového hřiště a upraveno jeho okolí. Nový chodník v Čestlické zvýšil bezpečnosti pěším. Obchod změnil nájemce. Stal se jím nový majitel čp. 13 p. Šindelář, pekář a lahůdkář. Byla zahájena výstavba inženýrských sítí a 8 RD V Porostlým firmou RINTEX, s.r.o. Praha.

Rok 2005 - zahájena a dokončena výstavba I. etapy inženýrských sítí firmy OPTREAL, s.r.o. a RINEX, a.s. Praha pro 40 rodinných domků v lokalitě U Křížku. Zahájila se i výstavba několika domků. Dotažena byla splašková kanalizace a vodovod z lokality na náves a připojeno dalších 14 nemovitostí ze stávající zástavby. Dokončena byla stavba haly AQUASPED u Modletic. Firma RINTEX, s.r.o. V Porostlým pozastavila stavbu inženýrských sítí i domů z důvodu nevyřízených majetkoprávních vztahů. Oblouk mezi místní komunicí Horní a Lipovou byl dokončen a připraveno napojení na Horní ulici.

Rok 2006 - rozběhla se výstavba I. etapy RD v lokalitě U Křížku. V ulicích U Křížku a K Lesíku byla dokončena úprava místní komunikace. V ulici Košumberk byla dokončena 1. část chodníku, podařilo se dokončit problematickou ulici Horní. Trvá zde problém s tím, že zde není zavedena elektřina z důvodu nesouhlasu jedné ze spoluvlastnic pozemku v lokalitě. Z toho důvodu se zde výstavba prakticky zastavila kromě jednoho domu. Opraveno bylo parkoviště u hřiště, u obchodu a část komunikace kolem zámku. Trvale probíhá výměna dopravního značení.

V srpnu t. r. si obec připoměla 125. výročí narození hudebního skladatele Václava Vačkáře. U příležitosti výročí uspořádala obec letní slavnost, při které došlo k odhalení pamětní desky hudebního skladatele . Zároveň byl představen nový znak obce a obecní prapor, které byly obci Dobřejovice uděleny dne 7. 4. 2006 předsedou Poslanecké sněmovny p. Lubomírem Zaorálkem.

Pro vánoční atmosféru byly pořízeny první 2 vánoční hvězdy na sloupech veřejného osvětlení.

Koncem roku skončil provoz v restauraci u Lesíka p. Čestmíra Bezoušky. Budovu penzionu včetně pozemku v dražbě odkoupila firma INEMA, s.r.o., která zde hodlá restauraci opět otevřít.

Rok 2007:

V lednu 2007 zasáhl celou republiku orkán Kyrill. Ani Dobřejovice nezůstaly ušetřeny. Došlo k pádu řady stromů ať na obecních či soukromých pozemcích, k poškození budov (hlavně střechy) včetně pošty. V únoru se vydařil masopustní průvod, který nově začali organizovat manželé Dvořáčkovi. V dubnu došlo k dokončení převodu vodohospodářského majetku - odkoupení od současného vlastníka společnosti N-INŽENÝRING, a.s. Dluh ve výši 17 mil. Kč bude obec splácet podle splátkového kalendáře do roku 2013. Provozování zajišťuje 1. SčV, a.s. Říčany. Připravuje se zpracování zainvestování staré části obce tak, aby podle finančních možností bylo možno postupně budovat vodovod a splaškovou kanalizaci. Dokončen byl chodník v ulici Košumberk a v ulici Jesenická.

Opravený Zámeček , který pronajímá společnost VIA FUTURA - společnost se zaměřením na programy vzdělávací - se stává opět významnou stavební památkou, úpravami prošla i přilehlá zahrada.

Společnost INEMA, s.r.o., která vydražila bývalý kemp ve Skalické ulici, zrekonstruovala celou budovu a již od léta opět provozuje restauraci a penzion. Jedná se o stavební společnost, zabývajícíc se budováním vodovodů a kanalizací. Bohužel má nešikovně umístěn stavební materiál vedle potoka.

Do Skalické ulice byl vybudován zpomalovací práh místo původního přišroubovaného, který - stejně jako všechny obdobné zpomalovací prahy - byl trvale poškozován. U pošty se pomocí velké vsakovací jímky podařilo odstranit velké louže.

V říjnu ukončil pronájem obchodu Milan Šindelář a obchod byl pronajat Petrovi Hlubučkovi. Úroveň obchodu byla na tak malou obec vysoká, bude to těžký úkol pro nového nájemce.

Začalo fungovat autovrakoviště OPEL namísto bývalé drůbežárny.

Ani v roce 2007 se nepodařilo dokončit řešení elektřiny v ulici Horní.

K 31. 12. 2007 bylo v obci evidováno 707 trvale hlášených občanů. Kromě nich se se zde vyskytuje velký počet (cca 100) dlouhodobě hlášených cizinců, kteří jsou ubytováni v domech v obci.

Obec eviduje 320 čísel popisných, hruba 50 jich ještě nebylo přiděleno (domy v lokalitě U Křížku nejsou dokončené).

Rok 2008:

Největší akcí v roce 2008 bylo vybudování vodovodu a splaškové kanalizace v části ulice Čestlická, na kterou se připojí nově budovaná lokalita Nad Mlýnským rybníkem a také 11 nemovitostí ze stávající zástavby. Vodovod a kanalizaci obec odkoupí. Došlo k uzavření komunikace a tím přerušení průjezdu obcí. Objížďka byla kolem Nového rybníka pro autobusy, pro ostatní byla určena přes park.

Došlo k opravě drobných sakrálních staveb, na které obec získala dotace.

K 31. 12. 2008 bylo v obci trvale hlášeno 751 občanů, 20 cizinců a 119 dlouhodobých vízových cizinců.

Zámek:

Nástupnická firma NOVETA, která prováděla správu zámku na své náklady bez přispění státu, projektově a organizačně připravila další rekonstrukci a dostavbu zámku. Nepodařilo se však ani zahájit. Dalším nájemcem zámečku byla Zásilková služba. Do roku 2004 byla majitelem zámku firma Zámeček Dobřejovice s.r.o., která připravovala jeho rekonstrukci. V roce 2004 došlo k převodu zámku zcela do majetku Pražského arcibiskupství. Ti pronajali zámek firmě VIA FUTURA, která začátkem roku 2006 zahájila jeho opravu a koncem roku 2006 zámek otevřela. Probíhají v něm školení. V přízemí je i pro veřejnost byla zkušebně otevřena restaurace, která je v současné doba uzavřena.

Společnost VIA FUTURA, s.r.o. se přejmenovala od roku 2008 na OTTIMA, a.s.

Václav Vačkář:

Stojí ještě za připomenutí, že se v obci narodil hudební skladatel Václav Vačkář(12.8.1881-4.2.1954), který svému rodišti věnoval polku „Dobřejovická“ a také jí po válce na slavnosti uvedl s kapelou známého skladatele J. Hotového z Radějovic. Na melodii pochodu V. Vačkáře „Šohaj“ se také zpívá hymna fotbalového klubu Dobřejovic „Fotbalisté z Dobřejovic“.

Václav Vačkář byl obdařen mnoha poctami, mezi jiným i titulem čestný občan rodných Dobřejovice a Zbiroha. Oběma obcím věnoval i skladby, dodnes jedny z nejpopulárnějších - Dobřejovicím polku a Zbirohu vzpomínku. Vedle nich patří k nejhranějším pochody Riviéra nebo Šohaj, valčíky Sen lásky a Večer na moři nebo tango Až budeš mojí.

Pouť a masopust:

V obci se udržují tradiční oslavy a zvyky, jako je pouť s kolotoči a houpačkami na sv. Trojici a posvícení na sv. Václava. Konec Masopustu se slaví tradičním masopustním průvodem, kdy se obyvatelé obce přestrojí do kostýmů řemeslníků, kominíka, medvědáře, nevěsty se ženichem atd. a s kapelou složenou z místních ochotníků jedou na kočáru a dnes již buď na autě nebo na valníku od traktoru obcí dům od domu.

Jméno Dobřejovice znamenalo ves lidí Dobřejových.

Literatura a informace:

Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970 I/I, Praha 1978,

Profous Ant., Místní jména v Čechách, I-V, Praha 1947-1960

Barták Jan, Okres Jílovský, 1939

Radim Kolek, Oblastní archiv Praha-východ Zdiby, Přemyšlení

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.