Dírná

Obec Dírná má dnes 250 obyvatel převážně staršího věku, s částmi Lžín, Závsí, Zářičí a Novou Vsí u Dírné celkem 470 obyvatel.

Obec má zpracovánu urbanistickou studii, vypracovává územní plán a vlastní program obnovy venkova, jehož hlavním cílem je vytvoření zdravého životního prostředí a ekologicky nezávadného hospodářství.

V obci je mateřská a základní malotřídní škola (1-5 ročník). Základní školu navštěvuje 33 žáků a v mateřské škole je zapsáno 21 dětí. Při škole je školní stravovna, kde jsou pro děti z MŠ i ZŠ připravovány jak dopolední, tak odpolední svačinky; při škole je školní družina, kam dochází většina žáků ZŠ. Zachování školy je jednou z priorit zastupitelstva obce, neboť všichni jsou si plně vědomi, že je nosným pilířem kulturního dění v obci.

V obci jsou činné spolky žen, myslivců, hasičů, maškarní sdružení a sportovci. Děti jsou sdruženy v tanečním folklorním kroužku „Soběslaváček“. V obci pracuje Sbor pro občanské záležitosti, který navštěvuje občany starší 70 let po 5 ti letech, od 80 let věku každý rok. (Občanům s dožitými 50, 55, 60 a 65 lety zasílá blahopřání). Pořádá vítání občánků a spolupracuje na kulturních akcích obce. Řádně zde pracuje knihovna.

Obec Dírná získala v hodnocení Vesnice roku v roce 2000 bílou stuhu za práci s mládeží.

Dírná hospodařila v roce 2001 s příjmy 3.957 tis. Kč a výdaji 4.074 tis. Kč. Na rok 2002 měla rozpočtováno při vyrovnaném rozpočtu 4.067 tis. Kč.

Obec má 1 pracovníka na provádění údržby a péči o veřejná prostranství.

Obec bude v letošním roce pokračovat v územním plánu. Pracovní činnost bude zaměřena především na dokončení některých kanalizačních řadů a údržby místních komunikací.

V obci je pravidelně uskutečňováno mnoho společenských akcí, na které je využíván sál OÚ.

Historie v datech

r.1354

Jsou jmenováni jako nejstarší majitelé Dírné, kteří ji vlastnili asi od r.1360 a sice to byl Oldřich Jošt s mladšími bratry.

r.1354

Jest zmínka o Janu z Dírné, který byl berním služebníkem pánů z Rožmberka.

r.1369

Do konce tohoto roku jest Jan z Dírné samostatným majitelem.

r.1371-1379

Jsou jeho bratři Petr a Václav a Smil z Dírné, spolumajitelem Dírné.

r.1379-1382

Dalším majitelem Dírné jest Oldřich Pluh z Dírné, který pocházel z panského rodu Pluhův z Rabštejna, jinak z Orlíka, prodal svou ves Přehořov a stává se pánem na Dírné.

r.1379

Nástupcem jeho se stává Mikuláš řečený Roth, po česky nejprve zvaný Rot a později Růt z Dírné. Rodina pocházela z Čáslavě. Mikuláš vstoupil do služeb pánů z Rožmberka.

r.1382-1391

Zmíněný Mikuláš se zove Rot z Lásenice. R.1397 se stává pánem na Dírné a od té doby se zove Růt z Dírné.

r.1410

Se stává Mikuláš purkrabím na Hluboké. Oba bratři Mikuláš a Albrecht Růt z Dírné, žili ještě dlouho po husitských válkách v Čechách a v erbu měli zlatý plot. Nadále byli ve službách pánů z Rožmberka. Oba platili 10 kop platu Oldřichovi kanovníkovi Vyšehradskému a po smrti Mikuláše, r.1446 se stal Albrecht samostatným pánem a nechtěl platit. Oldřich z Rožmberka mu domluvil a on své povinnosti učinil zadost. Albrecht zůstává ještě r.1463 ve službách pánů z Krumlova. Po Albrechtovi r.1472 žila vdova Machna z Petrovic, která půjčila peníze pánům z Krumlova.

r.1471-1511

Po Albrechtovi vlastnili Dírnou jeho synové Oldřich a Vilém.

r.1511-1528

Vlastnil Dírnou Albrecht Růt z Dírné. Zmíněný měl 6 synů: Bohuslava, Petra, Bohuchvala, Viléma, Václava a Jana, keří 1537 prodali Janovi Kábovi z Rybňan zboží Zvěřinecké a r.1541 les, řečený Obec lidí dírenských, ležící okolo rybníka Třešňovec až k lesu Jezeru a louku podle hráze Třešňovce, řečenou též obec Dírenská.

r.1545

První bratři, vlastnili Dírnou Tvrz s dvorem a vsí a celou ves Třebečice, /nynější Třebějice/ a Višňovec, /nynější Višňová/. Toto zboží 1545 prodali Barboře z Vrchovišť. Ta se pak stala manželkou Viléma Růta, který r.1574 zemřel, zanechav 5 synů: Jana, Albrechta, Bohuchvala, Vlachyně a Bohuslava. Jan vlastnil ves Vicemil a část Třebečic, Albrecht a Bohuchval vlastnili tvrz Dírná a Zářičí a druhý díl Třebečic. Bohuslav obdržel Višňovec. Díl Vlachův není znám.

r.1574

Albrech a Bohuchval prodali Dírnou, Zářičí a část Třebečic, za 2.700 kop českých, Anně Růtové ze Sulevic, která přikoupila r.1579 Višňovec a díl Třebečic. Jan zdědil r.1608 po strýci, Červenou Lhotu. Jan zemřel r.1579 a zanechal 2 nezletilé děti, Jana a Barboru. Poručníkem nezletilých dětí byl Vilém Růt z Dírné.

r.1607

Se Barbora Růtová z Dírné provdala za Adama mladšího Wratislava z Mitrovic, nar. 1585, +12.4.1624, pochován v Dráchově v kostele, kde je velký náhrobní kámen vedle oltáře. Rokem 1607 přechází panství Dírná do vlastnictví rodu Wratislavů z Mitrovic až do r.1948, kdy je zestátněno bez náhrady ČSR, a r.1989 opět podle z.č.229/1991 navráceno ve zbídačeném stavu.

r.1624

Vdova po Adamovi W. z M. prodává Dírnou Kryštofovi mladšímu hr. Wratislavovi z Mitrovic za 24.000 kop míšeňských grošů. Kryštof se narodil 1.1.1584. +4.9.1645, pochován u sv. Václava v kostele, kde vystavěl kapli sv. hrobu. Oženil se r.1640 s Markétou Veronikou hr. Wratislavovou z Mitrovic, která zemřela r.1634. 6.4. pochována v hrobce v kostele sv. Vavřince v Dírné, vedle hlavního oltáře je mramorový náhrobní kámen.

r.1636 - 19.5.

vyhořela celá Dírná obec, včetně hradu a kostela, potvrzuje latinský nápis na venkovní straně presbitáře ve výklenku, pod obrazem sv. Vavřince, který zní: MAGNUS SANCTUS IGNIBUS EXTIQUIT AQUAS DIRNENSES, tj. česky: Velký svatý ohněm vysušil vody dírenské, Kryštof mladší hr. Wratislav z Mitrovic, byl c.k. komořím a radou,hejtmanem Malostranským, radou Dvorního komorního soudu, nejvyšším berním, podkomořím věnných a královských měst, nejvyšším písařem a královským místodržícím. V asi 5.roce znovu postavil zámek a kostel/v dnešní podobě/.

r.1636

Na věčnou památku obnovy kostela, věnoval krásnou mramorovou křtitelnici, která stojí ve výklenku presbitáře.

r.1645

Dědí Dírnou Václav hr. Wratislav z Mitrovic, nar.1605, oženil se r.1640 s Ludmilou z Malovic, zemřel v Praze 30.8.1660, pochován v hrobce před oltářem u sv. Jakuba v Praze. r.1651. 20.1. byl majestátem povýšen do stavu hraběcího, byl komořím a radou a hejtmanem kraje Bechyňského. R.1651, dal pro dírenský kostel ulít velký zvon zvaný „Vavřinec“, který byl r.1916 requirován pro válečné účely.

r.1660

Dědí Dírnou Kryštof František Konstantin hr.Wratislav z Mitrovic, oženil se s Marií Alžbětou hr. Walsteinovou, zemřel v Praze 11.5.1689 pochován též u sv. Jakuba v hrobce před oltářem P. Marie, byl c.k. komořím, tajným radou, zemským soudcem a podkomořím královny. R.1678 věnoval do kostela v horním Bukovsku společně s manželkou velký zvon.

r.1689

Dědí Dírnou František Jan Karel hr.Wratislav z Mitrovic narozený v Praze 2.4.1688, +v Praze 25.10.1718. Byl radou nad appelacími, pak byl jmenován c.k. tajným radou, majestátem ze 6.1.1706 jest povýšen do stavu hraběcího. Založil jako třetí, rodový fideikomis /svěřenectví/ pro Dírnou a Zálší.

r.1727

Dědí Dírnou, Zálší a Jínce, jako třetí držitel fideikomisu František Karel Adam Jaroslav Ignác hr. Wratislav z Mitrovic nar. V Kadově 1.9.1680 oženil se v Praze 26.2.1712 s Marií Alžbětou hr.Kinskou ze Vchynic a Tetova, zemřel nezanechav dědiců v Jíncích 23.4.1750. Roku 1720 jest jmenován vyslancem v Rusku, r.1734, jest jmenován vyslancem v Polsku a nejvyšším hofmistrem královny, pro své zásluhy v diplomatické službě, byl vyznamenán vysokými řády: Polským Řádem bílé Orlice, ruským Řádem Alexandra Něvského a Řádem sv. Ondřeje. Byl c.k. komořím a tajným radou. Pochován v Jíncích v kostele.

r.1730

Dědí Dírnou František Adam Deodat Apolinaris hr.Wratislav z Mitrovic, nar. V Těšíně 23.7.1732, oženil se v Těšíně 1.6.1755 s Marií Antonií hr. Kinskou ze Vchynic a Tetova, zemřel v Praze 19.7.1788. Byl čtvrtým majitelem fiedkomisu.

r.1759

Jínce, Dírná a Zálší, byl c.k. komořím. Roku 1757 provádí se svou manželkou důkladnou renovaci zámku a kostela v Dírné o čemž svědčí latinský nápis na základní zdi zámku pod mostem /vchodovým/ na severní straně, který zní "FACWDM E ACWNCDK HFP AD.1757", tj.:Francius Adamus Comes Wratislav De Mitrovic et Antonia Comitessa Wratislav nata comitesa de Kinsky hoc fundamentum posuerunt anno Domini 1757. To je i dnešní podoba a omítka z tehdejší doby dodnes drží. To je 240 let.

r.1788

Přechází Dírná a celý fideikomis Jínce a Zálší na Vincenta Ignáta Františka hr.Wratislava z Mitrovic, nar. 13.1.1724, oženil se 14.3.1746 s Filipínou hr. Novohradskou z Kolovrat, zemřel v Praze 8.10.1794. Pochován v Dírné. Byl radou královské representace a komory, pak komisařem krajského soudu v Táboře, posléze vicepresidentem appelačního soudu v Haliči a potom c.k. tajným radou a nejvyšším kuchtíkem království českého.

r.1794

Dědí Dírnou František Adam hr. Wratislav z Mitrovic, byl pátým držitelem Fideikomisu: Dírná, Zálší a Jínce, nar. v Praze 25.9.1759, oženil se 27.6.1790 s Filipínou Sv. pí. Wagnerovou, zemřel 23.2.1815 ve Stadlci a je pochován v hrobce v kostele pod oltářem v Zálší. Byl c.k.komoří a nejvyšší kuchtík království českého.

r.1812

Dědí Dírnou a Zálší Gustav hr.Wratislav z Mitrovic, nar.8.10.1795, oženil se v Praze 18.11.1819 s Josefou hr. Klebesbergovou, zemřel v Praze 22.12.1827. Oba jsou pochováni na starém hřbitově v Dírné. Gustav byl c.k. komoří a nejvyšším kuchtíkem království českého.

r.1827

Dědí Dírnou a Zálší František Adam Leopold Maxmilián hr. Wratislav Z Mitrovic, nar. V Dírné 3.5.1823, oženil se v Krnsku 24.8.1852, 15.12.1858 v Krnsku zemřel /zastřelen/. Za manželku měl Rasalii Marii Annu hr. Sporkovou, zemřela r.1909 18.4. v Praze, oba jsou pochováni v Dírné.

r.1858

Dědí svěřenectví Dírná Zálší, palac v Praze a alodialní statky Myslkovice, Roudnou a Krnsko a Řehnice Eugen František Adam Leopold Josef hr. Wratislav z Mitrovic, nar. V Krnsku 17.6.1855, oženil se v Praze 31.5.1881 s Arnoštkou Gabrielou hr.Thun-Hohenstein, +v Meránu 22.6.1897.