Hledat firmy v obci Dambořice
Nabídka práce v okolí 30 km 626 firem
Tuřanka 1277/98, Slatina, Brno22,91 km
Nemojany č. 11323,00 km
Chalúpky 1, Moravský Žižkov23,02 km
Kaštanová 34/2, Brněnské Ivanovice, Brno23,09 km
Sladovnická 518/4, Brněnské Ivanovice, Brno23,09 km
Žeravice č. 5023,22 km
Tilhonova 450/59, Slatina, Brno23,36 km
Švédské valy 1227/2, Černovice, Brno23,46 km
U dálnice 777, Modřice23,47 km
Nerudova 748/2, Podivín23,51 km
Chrlická 522, Modřice23,53 km
Vodní 547, Hrušovany u Brna23,56 km
Žeravice č. 30923,61 km
Masarykova 167, Hrušovany u Brna23,72 km
Brněnská 3883/48, Hodonín23,74 km
Lipová 692, Vranovice23,77 km
Kaštanová 539/64, Brněnské Ivanovice, Brno23,83 km
Vlastimila Pecha 1282/12, Černovice, Brno23,86 km
Jiráskova 47, Rajhrad23,88 km
Palackého 398/23, Podivín23,94 km
Historie obce Dambořice celá historie
Význam Dambořic založila důležitá cesta vedoucí z Násedlovic přes Dambořice na Velké Hostěrádky a do Brna. Byla zde původně tvrz s přiléhající osadou.
První písemná zmínka o vsi je z roku 1141, kdy Dambořice příslušely břeclavskému hradnímu kostelu. Koncem 13. století byly už zcela světským majetkem. Za Viléma z Dambořic roku 1298 bylo rozhodnuto o sporných pozemcích mezi Dambořicemi a sousední vsí Kamencem, náležející ke klášteru zábrdovickému. Roku 1348 prodal je Arkleb z Dambořic Benediktovi z Uher. Roku 1376 držel je Půta z Dambořic spolu se svým bratrem Jindřichem. Oba je pak prodali příštího roku Ješkovi, řeč. Markétka z Rožďálovic. K statku patřila ves, dvůr, tvrz a patronátní právo kromě poloviny vinné hory Srnové a podílu Hanuškova. Ješkovým dědicem se stala jeho dcera Kateřina, která ves prodala roku 1406 Blažejovi, řeč. Rackovi z Prosetína. Roku 1417 byl už Blažej Racek mrtev a Dambořice zdědili jeho synové Jan a jiřík, kteří prodali kolem roku 1425 na nich brněnské kapitule 2 hřivny gr. činže. Roku 1437 pustil Jiřík svému bratru Janovi svůj podíl na Dambořicích a sousedních Nesklovicích. Poslední zprávu o Janovi máme 10. června 1447. Po něm Dambořice zdědil jeho syn Jaroslav, o němž poslední zmínku máme z roku 1464. Dambořice pak převzal jeho syn Václav, který je ztratil jako věrný přívrženec krále Jiřího z Poděbrad za česko - uherských válek, když se dostaly v držení Jana Zeleného ze Šanova. Oba se nakonec dohodli tak, že je budou držet společně. Teprve po smrti Zeleného mohl Václav racek odstoupit je Václavu z Ludanic, po jehož smrti se stal jejich majitelem jeho syn Zikmund. Roku 1520 je Zikmund intabuloval svému bratranci Hynkovi z Ludanic spolu s dílem vinných desátků a nově založených vinic. Po brzké smrti Hynkově dědili Dambořice jeho synové Jan, Václav a Půta z Ludanic. Dohodou ze 24. června 1526 stal se nejstarší Jan, manžel Anny z Vlašimi, pánem z Dambořic, na nichž seděl ještě roku 1528. Před rokem 1530 je odprodal Janovi Kunovi z Kunštátu. Jan Kuna vymohl na králi Ferdinandovi I. povýšení Dambořic na městečko. Stalo se tak roku 1534, kdy se novému městečku dostalo dvou výročních a jednoho týdenního trhu a pečeti, jejímž obrazem se stal erb pánů z Kunštátu. Po Janově smrti se dědicem stala jeho manželka Dorota ze Zástřizl, která hned roku 1540 vzala na ně na spolek syny Bočka, Smila, Jana, Čeňka a Kryštofa. Po její smrti intabulovali její synové Smil a Čeněk z Kunštátu roku 1549 Petrovi st. z Kounic celé Dambořice spolu s pustými Nesklovicemi. Petr st. z Kounic zemřel roku 1549. Ještě 13. listopadu 1549 vydal na Dambořicích listinu. Zůstala po něm vdova Dorota z Geraltic, která ve své poslední vůli z roku 1576 učinila dědičkami svého majetku své dcery Alinu, Mandalenu a Dorotu, kdežto svým synům Oldřichovi a Kryštofovi dala jen podíl ve výši 1000 zl. Vlastníkem Dambořic se stal nakonec zmíněný už Oldřich z Kounic a na Slavkově, který Dambořice roku 1566 připojil ke ždánickému panství.
Slibný vývoj Dambořic byl narušen vpádem různých vojsk a zejména převedení do majetku Lichtensteinů (od roku 1622). Nová doba Dambořicím mohutnější rozvoj výroby a podnikání nepřinesla. Obec zůstává zemědělským místem bez příliš velké hospodářské a podnikatelské činnosti. Rozsáhlejší průmysl zde nikdy nebyl a podnikání se omezovalo na drobné soukromé činnosti zaměřené k přímé spotřebě.
Památky obce Dambořice
Římskokatolický kostel sv. Martina je prvně zmiňován roku 1326. Nynější stavba však pochází z 2. poloviny 18. století ( hlavní loď kolem roku 1780). Kněžiště se sakristií a oratoří bylo přestavěno v letech 1909-10. Na věži kostela jsou 4 velké zvony (Královna míru, sv. Josef, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel) a jeden malý zvon sv.Martina - umíráček.
Židovský hřbitov se nachází za katolickým hřbitovem. Založen byl pravděpodobně počátkem 17. století. Nejstarší zjištěný náhrobek pochází z r. 1700. Celý areál obsahuje asi 300 kamenných náhrobků, především z pískovce a vápence.
Znak obce
Po udělení znaku si nechaly Dambořice zhotovit stříbrné pečetidlo o průměru 37 mm, v jehož pečetním poli je renesanční terčovitý štít stříbrné (bílé barvy), ve vrchní části tři černá břevna (kunštátský znak), v obou výřezech po jedné pěticípé hvězdičce. Kolem znaku do kruhu je položena stuha, oba její konce svinuty, mezi nimi opět malá pěticípá hvězdička. Ve stuze opis: S. MIESTEZKA.DAMBORZIZ (viz obr. výše).Pečetidlo je v soukromém majetku, ale jeho otisky se nacházejí v několika archivech.
Demografické údaje
OBEC Dambořice
Pod Kostelem 69, Dambořice, 69635, Dambořice
Osoby
- Ing. Pastyřík Zbyněk, MBA, starosta
Kontakty
- 518 631 325
- e-podatelna@damborice.cz
- www.damborice.cz
Vlajka
