Tišnov

Úspěšný hospodářský rozvoj městečka byl často narušován válečnými a přírodními katastrofami. V roce 1428 vypálili městečko i klášter husité, z dalších válečných hrůz byla pro Tišnov nejtěžší třicetiletá válka, přítomnost francouzských vojsk ve městě v letech 1805 a 1809 a prusko-rakouská válka v roce 1866. Několikrát bylo město postiženo rozsáhlými požáry, z nichž k největším patřil požár v roce 1668. V souvislosti se zřízením regulovaného magistrátu byl Tišnov v roce 1788 povýšen na město. Do roku 1848 byl centrem správy tišnovského panství. Velký význam pro město mělo zahájení provozu na železniční trati do Brna v roce 1885 a do Německého Brodu v roce 1905. Od roku 1896 se stal Tišnov okresním městem. V roce 1895 byl prohlášen za klimatické město, v roce 1899 bylo na úpatí lesa Klucanina postaveno léčebné sanatorium a Tišnov se stal vyhledávaným lázeňským střediskem a východiskem turistických cest do malebné krajiny v podhůří Českomoravské vrchoviny. Stal se přirozeným administrativním, hospodářským a kulturním centrem kraje.

Po roce 1918 nastal v Tišnově čilý stavební ruch. Postupně vyrostly vilové čtvrti za sokolovnou a pod Klucaninou, v roce 1920 budovy gymnázia, v roce 1929 budova okresního soudu (dnešní pošta a zemědělské učiliště), v letech 1932–1933 funkcionalistický objekt spořitelny dle návrhu Bohuslava Fuchse (dnes Komerční banka), vznikaly nové silnice a byl vybudován most přes řeku Svratku. Průmysl měl charakter malovýroby se zaměřením například na mlynářství, lihovarnictví, textilní výrobu nebo elektrické stroje.

Hospodářský rozvoj Tišnova byl utlumen ve 30. letech, město bylo v této době značně zadluženo a nemělo prostředky na investice a další rozvoj. Nová etapa výstavby a celkového rozkvětu města začala až po druhé světové válce. V 50. letech byla dostavěna ZŠ Smíškova, následovala výstavba sídlišť u Humpolky a pod Klucaninou spojená s rozmachem těžby uranové rudy v okolí Dolní Rožínky a potřebou bydlení pro pracovníky v tomto průmyslu. V 70.–80. letech pak vzniklo sídliště pod Květnicí a nová ZŠ na nám. 28. října, byla vybudována nová sportovní hala, lyžařský vlek na Klínku, autoklub a síť škol a obchodů.

K 1.7.1980 bylo k Tišnovu připojeno dalších 6 obcí (Hradčany, Štěpánovice, Lomnička aj.). Nové integrované město Tišnov mělo k témuž dni 12022 obyvatel. V roce 1972 byla objevena na Květnici krápníková jeskyně, která byla pojmenovaná po tišnovském speleologovi Aloisi Královi. Od roku 1976 se v Tišnově pořádají pravidelně dvakrát ročně světoznámé expozice minerálů. V oblasti kultury byla významná výstavní činnost Klubu přátel výtvarného umění, divadelní představení Karasova divadla, ze sportovních akcí Tišnovská padesátka, automobilová ralley Vysočina, ve sportovní hale se konala mistrovství Evropy v odbíjené, sálové cyklistice aj.

V roce 1990 došlo k osamostatnění většiny dříve připojených obcí a čtyři jiné menší obce se naopak rozhodly stát se místními částmi Tišnova. Jedná se o:

• Hajánky

• Hájek

• Jamné

• Pejškov

Od roku 2003 se město Tišnov stalo obcí s rozšířenou působností.