Bystré

Město Bystré leží v okrese Svitavy, jihovýchodně od Poličky na Hornosvratecké vrchovině v nadmořské výšce kolem 600 m. Jádro města zaujímá protáhlou terénní vlnu mezi dvěma potoky. Západně od města se krajina zvedá do výrazného hřbetu tvořícího rozvodí Svratky a Křetínky a přesahujícího 700 m nad mořem.O počátku Bystrého není určitých zpráv, ale vzhledem k tomu, že leží na staré zemské cestě z Čech do Moravy lze usuzovat, že náleží k osadám prastarým. Podle dochovaných zápisů Pešiny z Čechorodu Prodromus Moravographiae, byla u Bystrého v roce 1012 svedena bitva mezi Čechy a Poláky a to na místě, kterému říkáme U Kostelíčka.

Čechové byli v této bitvě poraženi, Bystré pobořeno a spáleno. Znovu postaveno bylo na novém, nynějším místě. Kronikář Václav Hájek z Libočan vzpomíná Bystré u roku 1098 a František Palacký má o Bystrém zmínku u roku 1108 v časopise „Památky archeologické".Někdy kolem roku 1097 za vlády Břetislava II. přijíždí do zdejšího kraje knížecí lovčí Beneš Mokošínský z Mokošína, trhová ves uprostřed lesů se mu zalíbí a proto požádá knížete Břetislava II. o svolení se zde usadit. Kníže mu vyhověl a nad krajem mu svěřil dědičnou vládu. Beneš Mokošínský osadu rozšířil a předurčil její nynější vzhled. Na náměstí, kterému dal tvar podkovy, se konaly trhy, stále zde kaple, škola, obecní dům a hospoda. Mokošínští vládli v Bystrém až do roku 1213.V těch dobách podléhalo bysterské panství pod panství svojanovské, kde na hradě vládl Záviš z Falkenštejna.

Po jeho smrti se Bystré stalo majetkem královské koruny.Zcela nezpochybnitelná je písemná zmínka o Bystrém u roku 1349 v zachovalé listině pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v níž se žádá papež Kliment VI. o postoupení bysterské farnosti litomyšlské diecézi.V dobách Otce vlasti - Karla IV. patří Bystré pod vládu královského purkrabí Michálka z Vlašimě, který sídlí na hradě Svojanov. V té době bylo také Bystré povýšeno na město a nadáno městským znakem, který zobrazuje statného lovce při zápase s medvědem. Po úmrtí Michálka z Vlašimi byl Svojanov i Bystré dáno do opatrování panu Oldřichu z Boskovic. Za jeho vlády, roku 1457, byla nákladem bysterských občanů postavena nová školní budova, která však příslušela ke kostelu. Po smrti Oldřichově zdědili panství jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic. Roku 1507 vymohl syn Ješka Svojanovského na králi potvrzení výsad mýtních a celních a následně prodal celé panství svému strýci Ladislavu z Boskovic.

V roce 1512 přešlo svojanovské panství na Mikuláše Trčku z Lípy a roku 1547 potom do majetku pánů Žehušických z Nestajova. Jeho synové Jan a Hertvík po smrti své matky si panství rozdělili. Hertvík dostal hrad Svojanov s dílem limberským a Jan si ponechal část bysterskou s vesnicemi Korouhev, Jedlová, Hartmanice, Hlásnice, Trpín, Předměstí, Kněževes, Lhotu, Studenec, Hutě, Vítějeves, Bělou, Půlpecen, Brněnec, Chrastavec a platy obilní zvané „poškvrny" v dalších deseti obcí