Hledat firmy v obci Bukovany
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 737 firem

Dolní hejčínská 50/28, Hejčín, Olomouc7,38 km

Wellnerova 1215/3, Nová Ulice, Olomouc7,40 km

Holečkova 292/9, Povel, Olomouc7,43 km

Holečkova 193/10, Povel, Olomouc7,44 km

Grégrova 302/9, Nová Ulice, Olomouc7,51 km

Grégrova 302/9, Nová Ulice, Olomouc7,51 km

Dolní novosadská 516/84, Nové Sady, Olomouc7,53 km

Nedvědova 388/4, Povel, Olomouc7,54 km

Litovelská 1350/2a, Nová Ulice, Olomouc7,57 km

Petelinova 593/18, Nová Ulice, Olomouc7,64 km

Litovelská 77/7, Nová Ulice, Olomouc7,65 km

Nemilany č. 301, Olomouc7,67 km

Mozartova 1175/43B, Nová Ulice, Olomouc7,67 km

Hrubá Voda č. 11, Hlubočky7,70 km

Lužická 101/7, Povel, Olomouc7,77 km

Albertova 229/21, Nová Ulice, Olomouc7,80 km

Tomkova 411/42, Hejčín, Olomouc7,80 km

Za Humny 652, Bohuňovice7,84 km

Balbínova 374/13, Hejčín, Olomouc7,91 km

Nový Dvůr 138, Holice, Olomouc7,94 km

Historie obce Bukovany celá historie

Obec Bukovany, jež leží v těsné blízkosti Olomouce, jsou poprvé zmiňovány v roce 1131. Tehdy "olomoucký biskup Jindřich Zdík vysvětil nový kostel svatého Václava a Bukovany připadly právě, tomuto olomouckému kostelu darem. Později patřila část obce k olomouckému knížecímu hradu a sloužila k vydržování královských lovčích.

Roku 1223 byly Bukovany zproštěny povinnosti platit zemské poplatky a roku 1239 moravský markrabě Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II., daroval. Bukovany Viktorinovi, synu Bludovu. Nicméně nakonec se celá obec dostala do držení olomouckých biskupů a zůstala jim až do roku 1848, kdy bylo v českých zemích zrušeno poddanství. Zlou dobou, byla pro Bukovany jako ostatně pro většinu zdejších obcí i měst, třicetiletá válka, kdy se počet obyvatel podstatně zmenšil. Zajímavé je, že po skončení všech válečných hrůz, kdy obyvatel začalo zase pozvolna přibývat, ubýval počet velkých gruntu a místo nich vznikaly grunty středního rozsahu.

Robotní povinnost ovšem pokračovala a víme, že bukovanští občané museli chodit na zemědělské práce na dvoře ve Chválkovivích a také na některých jiných pozemcích v okolí. Pozoruhodné bylo i ustanovení, že polosedlácí museli také posekat šest sáhů (jeden sáh byly necelé dva metry) dřeva v bělkovickém lese a odvézt je do biskupské rezidence v Olomouci. Chalupníci byli od vození osvobozeni, ale posekat svých šest sáhů museli také. Kromě toho se odváděl desátek na děkanství ve Velké Bystřici. Nelze si nevšimnout i ustanovení, že koncem 18. století se v obci smělo šenkovat jeden a půl vědra kořalky (téměř devadesát litrů) ročně, ovšem pod podmínkou, že to bude kořalka z vrchnostenské palírny. Platila se i takzvaná "taneční" dávka ve výši pěti a půl zlatých.

Nejstarší známé pečetidlo obce nese datum 1649 a je na něm vyobrazen strom připomínající nejspíš vrbu, ale je pravděpodobné, že mělo jít o buk, aby bylo vystiženo jméno obce. Koncem roku 1997 se Bukovany rozhodly pořídit si výstižný heraldický znak a prapor. Obasymboly měly vyjadřovat jak název obce, tak její historii. Poněvadž celý strom není k tomuto účelu dost vhodný, byla použita jen větévka buku s charakteristickými bukvicerni. Byl tedy zvolen zelený štít, symbolizující zemědělství, a v něm je zlatá větévka buku se dvěma listy a dvěma bukvicerni. V červené horní části štítu jsou tři stříbrné kužely ze znaku olomouckého biskupství. Podobně je řešen i prapor a oba symboly byly schváleny v Praze 7. ledna 1998. Dne 9. března pak převzal starosta obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny příslušný dekret.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.