Bezměrov

Obyvatelstvo Bezměrova a okolních vesnic mělo daleko na župní hrad pustoměřský, proto si založilo svůj hrad nad nynější vsí Hradisko.Do roku 1078 nelze o Bezměrovu, jehož zakladatelem byl Bezmír, nic jiného uvést, než že zakusil osudy dobré i zlé, jež stihly celý náš národ. V roce 1078 se poprvé objevuje Bezměrov v nadační listině Otty I, knížete Olomuckého, pro klášter hradišťský u Olomouce.

Na konci husitských válek r. 1432 byl hradišťský klášter vypleněn a později zbořen, aby se nestal útočištěm Husitů. V roce 1454 dal král Ladislav svolení k jeho vystavění a obnově. Asi v 1. polovině 16. století vyplatili mnichové Bezměrov a Hradisko, aby je trvale připojili ke klášteru. Protože Hradisko bylo jen nepatrná dědinka, spojil ji opat roku 1575 s Bezměrovem v jednu obec.V roce 1617 byl Bezměrov prodán biskupství Olomuckému.

V době 30leté války v roce1643 byl bezměrovský dvůr vyloupen, dobytek odveden a pak budova zapálena. Se dvorem lehla popelem většina domů ve vsi. Mnoho lidí nemělo kde bydlet a hledali přístřeší v cizích vesnicích. Do roku 1698 tvořilo Hradisko s Bezměrovem jednu obec, v tomto roce byly od sebe rozděleny. V roce 1742 vypálilo pruské vojsko téměř celý Bezměrov. Na počátku 19. století, kdy otřásal Napoleon celou Evropou, byl i Bezměrov dotčen válečnými událostmi. Obec byla nucena zásobovat vojsko potravinami. Po slavkovské bitvě požadovali Francouzi od Bezměrova výpalné.

Původní ves sestávala ze dvou řad domů, jež přibýváním nových usedlostí vzrůstaly.V 15. století, ne-li dříve, stávala za dědinou obecní lázeň. Naši předkové a vůbec Slované milovali lázně. V letní době hojně používali řek a v zimě nahrazovali obyčejnou říční koupel parními lázněmi. Zařízení bylo prosté. Pára vznikala poléváním horkých kamenů. Lázně bývali v každé dědině.

Domů v dědině přibývalo. V druhé polovině 16. století se nemohla žádná strana dědiny prodlužovat pro nepříznivou polohu půdy. Nové domy byly stavěny směrem k lázni.Počátkem 17. století byla i obecní lázeň přeměněna v chaloupku, k níž bylo dáno kousek zahrady. Tím vzrostl počet domů na 43. V roce 1644 se uvádí 37 usedlostí. Kolem roku 1790 měla obec 77 domů s 541 obyvateli, kolem r. 1830 – 87 domů s 652 obyvateli, r. 1880 – 110 domů s 655 obyvateli a r. 1890 – 111 domů s 675 obyvateli.

V roce 1869 byla na návsi postavena dodneška zachovaná zvonice.

Za starých dob neměly řeky tak ustálené řečiště jako nyní. Tekly mělkými řečišti a rozlévaly se do četných ramen, která svůj tok měnila. V řekách byla hojnost ryb a raků, v roce 1680 je zmínka o bobří či čertově díře, což nasvědčuje sídlišti bobrů. Jelikož Morava způsobovala časté záplavy, byl její tok upraven.