Běštín

Roku 1472 Mikuláši z Bězčína a Poběžovskému z Neumětel pobral dobytek Častolár z Pičína. Mikuláš s Boršem z Komárova sebrali branný lid a šli po šlaku (stopě) a dospěli až blízko k zadní fortně tvrze v Pičíně. Častolár však dal na pronásledovatele z hůry tvrze střílet a se svým lidem z tvrze pronásledovatele zajal a zavřel v tvrzi. Věc byla nesena na komorní soud a spor se táhl léta.

Zmíněný Mikuláš z Běštína (nebo jeho nástupce) prodal Běštín Vamberským z Rohatce, seděním na Osově. Oldřich Vamberský z Rohatce prodal r. 1554 Osov s tvrzí a dvorem a také Běštín Václavu Holanovi z Jiljova. Tento Holan zemřel bezdětek a jeho majetek včetně Běštína připadl roku 1562 jeho bratrovi Jiříku Holanovi z Jiljova, který zemřel r. 1585 a je pochován s manželkou Barborou z Barštejna ve Skřipeli. Od té doby byl Běštín (až na několik let) součástí majetku osovského a s ním vystřídal mnoho majitelů. Během třicetileté války Běštín téměř zanikl. Obyvatelstvo vybil švédský generál Banér. Osovská vrchnost pak Běštín znova zalidnila poddanými z okolních vesnic a německými osadníky.

V roce 1677 dcera Mikuláše z Gerštorfu, provdaná za Zdeňka Vratislava z Mitrovic, prodala osovské panství Ferdinandu Maxmiliánovi z Kounic. Panská část Běštína náležela tomuto rodu do r. 1804. Po tomto roce se majetníci třikrát vystřídali, až roku 1818 koupil osovské panství od Václava Ubelliho Josef Vratislav z Mitrovic, po němž ho r. 1840 zdědila jeho dcera provdaná za Karla Schwarzenbergra. Ve vsi byli usazeni i Židé, kteří se po vyhoření starých bezdědických židoven r. 1772 přestěhovali do domů na běštínské návsi. Později tu vytvořili početnou židovskou obec se synagogou, školou a hřbitovem. Po pogromu roku 1866 zde zbyla pouze jediná židovská rodina. Ostatní odešli do Hostomic.

Běštínští se již od středověku zabývali pálením dřevěného uhlí pro podbrdské huti, v 19. stol. se zde rozmohlo cvočkařství (výroba hřebíků apod.).

V roce 1986 byla obec přičleněna k Hostomicím, od listopadu 1990 je opět samostatná.

V obci je malá kaplička a v čp. 7. - bývalé škole (dnes obecní úřad) - pamětní síň výroby cvočků.

Do širšího povědomí se obec zapsala především svým koupalištěm, kam před léty jezdila spousta Pražanů.

Rodáci:

Franta Župan

Bartoloměj Hlavín