Obec Žíšov se nachází 1 km severně od Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Podle vyprávění nejstarších pamětníků obce, byl název odvozen od jména Jana Žižky na jeho počest.

Hledat firmy v obci Žíšov, část obce Žíšov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 451 firem

Stránského 2510, Tábor24,37 km

Zámecká 1, Chýnov24,49 km

Kpt. Jaroše 2000/10, Tábor24,56 km

Kpt. Jaroše 2000/10, Tábor24,56 km

Horní Skrýchov č. 1824,60 km

Kpt. Jaroše 2876, Tábor24,73 km

Polní 421, Hrdějovice24,78 km

Gabrielovo náměstí 16, Chýnov24,80 km

Bezručova 141, Hluboká nad Vltavou24,82 km

Kpt. Jaroše 2392, Tábor24,83 km

Čsl. armády 925/33, Tábor24,85 km

Úsilné č. 4324,87 km

Čsl. armády 2611, Tábor24,92 km

nám. Čsl. armády 30, Hluboká nad Vltavou24,97 km

nám. Čsl. armády 30, Hluboká nad Vltavou24,97 km

Masarykova 35, Hluboká nad Vltavou24,98 km

Dolní Pěna č. 20125,15 km

Záluží č. 44, Tábor25,18 km

Leskovická 2693, Tábor25,26 km

Adamovská 490/13, Rudolfov25,26 km

Historie obce Žíšov celá historie

Obec Žíšov se nachází 1 km severně od Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor.

Podle vyprávění nejstarších pamětníků obce, byl název odvozen od jména Jana Žižky na jeho počest.

V 15. století, v době husitů utrpěla obec mnoho škod od náboženské sekty adamitů a proto v roce 1421 nechal Jan Žižka vyslat 400 mužů na pomoc a ti adamity zbili, zajali a 40 lidí upálili. Na znamení vděčnosti pak místní lidé nazvali obec Žíšov. Z písemných dokumentů byl poté název psán Žissov a v době úžené hlásky -ie- > -í- píší písaři zvratnou analogií Žiešov.

První zmínka o Žíšově však pochází ze 12. století, kdy půda nynější obce patřila Vítkovcům. V listu Vladislava II. ze 6.října 1488 je zřejmé, že král nechal převést všechna práva k Veselí na Rožmberky, a tak obec patřila rodu dědičně, a to zásluhou pana Petra Voka a Oldřicha z Rožmberka. Po vymření rodu dostali veselské panství páni ze Švamberka a po deseti letech přišlo do rukou císaře Ferdinanda II.

Platební povinnost byla podle urbáře z r. 1518 pro každého jiná a v Žíšově se platilo z lánu 32,5 grošů, z jitra po groši a z provazce po denáru. Platit mohli občané hotově, nebo v naturáliích. Mimo to se platil desátek faráři do Dráchova 13,5 džberu žita a ovsa. Roku 1669 kníže Jan Adolf ze Švarcenberků nařídil úlevy platebních povinností a jemnější zacházení s lidem. Robotním patentem císaře Karla VI. z roku 1738, následně z r. 1775 byla robota značně zmírněna a patentem z 29. března 1848 úplně zrušena. Ještě v roce 1840 pracovalo 17 žíšovských rolníků zdarma na třeboňském panství pro Švarcenberka, takže jejich vlastní pole zůstala neoseta a pouze 1 rolník náležel pod řečické panství knížeti z Paarů. Po r. 1849 byl připojen k místní obci Dráchovu, od něhož se odloučil v r. 1873 jako samostatná obec v okrese Veselí n/L. Farou a školou patřila obec do Dráchova.

Tak náležela obec Žíšov spádově pod město Třeboň až do roku 1948, kdy byla obec v rámci reorganizace okresů přičleněna pod Soběslav. V roce 1960 byla obec připojena k Veselí jako jeho část Veselí nad Lužnicí III. – Žíšov, a to až do roku 1990, kdy se obec osamostatnila.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.