Žabonosy

V tomto zápise se také píše o patronech místního kostela Bohunkovi a Petrovi ze Žabonos, kteří jsou prvními doloženými vlastníky obce. S ohledem na charakter zápisů v soupisech papežského desátku, je korektní mít za první skutečnou zmínku o obci rok 1357 a nikoliv 1352 a to proto, že zápisy nebyly vročeny a jsou posuzovány pouze rámcově v určitých časových rozpětích ? například zápisy, kde se píše i o Žabonosech jsou vymezeny lety 1352 ? 1367. A to nijak neznamená, že zápis o papežských desátcích z děkanátu kouřimského byl učiněn právě roce 1352. V roce 1380 byli majiteli páni z Jenštejna. V roce 1409 byly Žabonosy příslušenstvím tvrze v Hradeníně, kterou držel Mikuláš Písek bohatý kutnohorský měšťan. V uvedeném roce změnil Hradenín majitele a tím se stal Reinhard z Mühlhausenu. V průběhu 15. století je zpráv o obci málo. Teprve v roce 1490 je jako vlastník vsi doložen Mikeš ze Zásmuk. Žabonosy se později dostaly do držení obcí města Kouřimi. Ke Kouřimi patřila ves až do roku 1547, kdy byla spolu s jinými statky konfiskována ve prospěch české královské komory. A to za účast města v protihabsburském povstání. Král Ferdinand I. v roce 1552 postoupil Žabonosy Kryštofovi Skuhrovskému ze Skuhrova. Ale již jeho syn Václav prodal v roce 1564 Žabonosy s dalšími třemi vesnicemi Bohumilu Horňateckému z Dobročovic. Ten ze získaných vsí zřídil samostatný statek s centrem v Žabonosích, kde při nově vybudovaném hospodářském dvoře postavil i tvrz. Tvrz se poprvé připomíná v roce 1584 v dlužním úpisu vystaveném uvedeným Bohumilem. Horňateckým z Dobročovic patřily Žabonosy až do roku 1635, kdy je po smrti Jana Všebora Horňateckého koupil v dražbě Kašpar Winkelhofer z Englasu. Po několika letech změnil statek znovu majitele, když v roce 1652 koupila dvůr, tvrz a ves Žabonosy Kateřina Bertholdová z Uherčic a připojila je k svému panství Radim. Při radimském panství zůstaly Žabonosy až do konce patrimoniální správy v roce 1850. Mezi tím ještě statek změnil majitele, když v roce 1750 koupila zadlužené panství Augusta hraběnka Kinská. Po třiceti pěti letech koupil panství od Josefa hraběte Kinského Alois Josef kníže z Liechtensteina.. Liechtensteinové byli držiteli velkostatku až do první pozemkové reformy z roku 1923. Dějiny obce Žabonosy jsou starší než je první zmínka o nich v písemných pramenech. Svědkem starších dějin je dosud stojící kostel sv. Václava na návrší nad obcí. Na základě stavebně-historického průzkumu jde o stavbu původně románskou. Její vznik je datován na závěr 10. století. Na místě původního kostela byl na konci 12., či v první čtvrtině 13. století postaven románský kostel s věží a emporou. Základy tohoto kostela jsou obsaženy v dnešní stavbě a byly odkryty archeologickým výzkumem, provedeným v roce 1937. V první polovině 14. století byl kostel prodloužen na východní straně a na konci tohoto století byla snad za účasti stavební hutí Petra Parléře při severní stěně přistavěna kaple. Fasáda kostela byla v roce 1721 barokně upravena. V okolí kostela bylo v roce 1893 odkryto rozsáhlé pohřebiště. Okolo stovky hrobů byl datováno do 11. a především do 12. století. Účast královské stavební huti na budování kaple svědčí o důležitosti místa a lze počítat s tím, že stavebníky byli vlastníci Žabonos v té době páni z Jenštejna, z nichž Jan byl arcibiskupem pražským (+1396). V průběhu historie bylo možné zaznamenat následující podoby názvu obce: de Zabonos (1357), Zabonoss (1352-1367), Zabnoss (1369-1385), Sabnoss (1399-c. 1405), v Zabonossiech (1384), in Zabonos (1409), v Žabonosích (1490), w Ziabonosych (1547, 1613), Ziabonosy (1613), Zabonosy (1654), Žabonosy (1788, 1848). Jazykovědci činí o významu názvu obce následující výklad: Žabonosy jsou ves lidí žáby nosících, prodávajících a připouští i výklad, že jde o ves lidí s žabími nosy.