Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.

Hledat firmy v obci Vlkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 612 firem

Bratří Štefanů 499/79, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,33 km

Bratří Štefanů 990, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,34 km

Bratří Štefanů 902/71, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,35 km

Bratří Štefanů 973/63a, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,43 km

Bratří Štefanů 979/79a, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,43 km

Zemědělská 880/1, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,43 km

Bieblova 344/8, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,56 km

třída SNP 620/42, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,56 km

Bratří Štefanů 492/63, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,59 km

Bratří Štefanů 492/63, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,59 km

Bratří Štefanů 492/63, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,59 km

Topolová 340/1, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,64 km

třída SNP 694/40, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,67 km

Bieblova 849/10, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,77 km

třída SNP 640/12, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,89 km

třída SNP 640/12, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,89 km

Kladská 465/4, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,89 km

třída SNP 641/10, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,91 km

Náchodská 730, Plotiště nad Labem, Hradec Králové10,92 km

třída SNP 643/6, Slezské Předměstí, Hradec Králové10,94 km

Historie obce Vlkov celá historie

Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.

Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.