Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.

Hledat firmy v obci Vlkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 612 firem

Černilov č. 1505,55 km

Na Záchraně 479, Jakubské Předměstí, Jaroměř5,71 km

Černilov č. 3965,73 km

Černilov č. 3805,89 km

Lázně 100, Velichovky6,06 km

Černilov č. 2376,07 km

Dlážděná 7, Velichovky6,25 km

Černilovská 13/12, Rusek, Hradec Králové6,75 km

Jaroměřská 49/3, Rusek, Hradec Králové6,95 km

Rychnovek č. 777,30 km

U Panelárny 469, Předměřice nad Labem7,86 km

Jana Černého 376/5, Věkoše, Hradec Králové7,95 km

Divec č. 998,16 km

Letiště 515, Pouchov, Hradec Králové8,54 km

Piletická 55/36, Piletice, Hradec Králové8,54 km

Školská 279, Předměřice nad Labem8,59 km

Hradecká 225, Předměřice nad Labem8,71 km

Piletická 498, Pouchov, Hradec Králové9,00 km

Letiště 422, Věkoše, Hradec Králové9,13 km

Velká 7/50, Pouchov, Hradec Králové9,43 km

Historie obce Vlkov celá historie

Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.

Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.