Řezbář Jan Švadlenka vytvořil monumentální sochu kašpara na vlkovské návsi. S výškou 2,85 m je největším kašparem v České republice. Rodina Hladečkových otevřela pro veřejnost ve své zahradě polygonální stodolu z roku 1783.
Hledat firmy v obci Vlkov
Nabídka práce v okolí 30 km 612 firem
Československé armády 428, Nové Město nad Metují18,88 km
Semechnice č. 13218,88 km
K Bělidlu 1060, Nové Město nad Metují18,89 km
Nový Nemojov č. 150, Nemojov18,94 km
Milovice u Hořic č. 8719,05 km
Gothard 1639, Hořice19,06 km
U Lípy 926, Nové Město nad Metují19,11 km
Riegrova 1403, Hořice19,12 km
Riegrova 900, Hořice19,18 km
Riegrova 1515, Hořice19,19 km
Riegrova 655, Hořice19,34 km
Žižkova 866, Hořice19,40 km
Libčany č. 13719,52 km
Pardubická 100, Opatovice nad Labem19,56 km
Husova 1467, Hořice19,57 km
Šalounova 919, Hořice19,60 km
Pod Lipou 1866, Hořice19,64 km
Husova 880, Hořice19,64 km
Husova 734, Hořice19,65 km
Úhlejov č. 719,67 km
Historie obce Vlkov celá historie
Vesnice Vlkov vznikla asi ve 12. - 13. století na návrší v lese Rasošky na levém břehu řeky Labe v době tzv. velké kolonizace, tj. osídlování lesů, přeměny lesní půdy, kdy povolaní kolonisté lesy žďářili (vypalovali), mýtili, klučili a přeměňovali na zemědělskou půdu, pastviny a pole. Na nových pozemcích zakládali nová města a vesnice.
Voda a úrodná půda se staly základem zdejšího zemědělství. První písemná zmínka o někdejší vsi Vlkovyje je v poněkud pochybné listině z 6. února 1228, resp. z roku 1229 (RMB I, 337, č. 725; CDB II, 328, č.324), v níž český král Přemysl Otakar I. (1197-1230) schvaluje a rozmnožuje majetek a práva kláštera v Opatovicích nad Labem na Pardubicku. V latinsky psaném pergamenu se doslovně praví: „Matheus coquus noster Wilcowiczie [Wilcowigie] de nostra licencia addidit”, což se dá do češtiny přeložit, že „náš kuchař Matouš (Matheus) z mé vůle přidal (asi ves) Wilkowiczie(!) (Vilkoviczije), tedy Vlkovyje, klášteru v Opatovicích.” Historikové (A. Sedláček, Fr. Roubík) si nevěděli rady s bližší lokalizací. V Libri erectionum (V, 721) se k 16. 12. 1406 uvádějí in Lyssowecz (asi Lejšovka), Mezericz (Meziříčí), Wilkowygiech (asi Vlkovyje). Ale ještě v listině z 5. října 1448, kdy purkmistr, konšelé i celá obec města Jaroměře se poddávají Jiříkovi z Kunštátu, slibujíce mu i jeho potomkům věrnost a oddanost, je mj. zmínka o páté louce „pod Vlkovyji” (AČ 15, 1896, s.204). Z kontextu lze usuzovat, že louka pod vsí Vlkovyje musela být poblíž města Jaroměře a že se tedy lze domnívat, že jde o pozdější naši a touž ves Vlková a Vlkov, že tedy lokality Vlkovyje, Vlková i Vlkov jsou totožné. Je-li naše hypotéza správná, může si obec Vlkov u Jaroměře, někdejší Vlkovyje a Vlková, připomenout v únoru 1999 celkem 770 let od první historické zmínky o vsi Vlkov u Jaroměře.
Demografické údaje
OBEC Vlkov
Vlkov č. 120, 55101, Jaroměř 1
Osoby
- Ing. Veverka Jaroslav, starosta
Kontakty
- 491 810 650
- ouvlkov@email.cz
- www.obecvlkov.cz
Vlajka
