Vidim

Roku 1402 došlo k rozdělení berkovského panství a obec Vidim společně s hradem Čápem připadla Václavu Berkovi z Dubé. Od té doby mělo panství Vidim několik majitelů např.: rytíř Mikuláš z Lobkovic, Smiřičtí za Smiřic. Roku 1545 si dává panství vidimské společně s hradem Houska zapsat do zemských desek Tobiáš Hrzán, syn Václava Hrzána z Harasova. Ještě v témže století dochází k dalšímu rozdělení mezi bratry Hrzánové z Harasova, Jiřího a Václava. Jiří obdržel vidimskou část s hradem a dvorem, dále Olešno, Jestřebici, Dobřeň, Litno, Střezivojice, Vlkov, Blatečky a Tobož. Později jeho syn Oldřich přikoupil k panství vidimskému, panství kokořínské a stránecké. Po smrti Oldřicha Hrzána prodává jeho syn panství r. 1610 císaři a králi Rudolfu II.

O rok později prodává nástupce císaře Rudolfa II., císař Matiáš celé panství Václavu (staršímu) Berkovi z Dubé. Opět po dlouhé době se vrací Vidim do majetku rodu svých bývalých pánů. Nikoliv na dlouho. Václav Berka byl mezi 30 direktory v čele stavovského povstání roku 1618 proti králi Ferdinandovi II. a po prohrané bitvě bělohorské provázel krále Fridricha Falckého na útěku z Čech. V té době se na panství zbouřili poddaní a přapadli vidimskou tvrz a dvůr, obojí zpustošili a zapálili. Požár se z dvora rozšířil na ves, která téměř celá lehla popelem. Konfiskované panství vidimské bylo prodáno Adamovi z Waldsteina, který ho přenecha Albrechtovi Václavu Ensebiovi Waldsteinovi vévodovi friedlandskému zavražděnému r. 1634 v Chebu.

O dva roky později bylo znovu konfiskované panství dáno Johannu Böckovi, Waldsteinovu generálovi, jako odměna za zradu vévody fridlanského. Za vlády jeho syna barona Böcka opouští většina obyvatelstva svá hospodářství a prchá nejen z panství, ale i ze země. V letech 1661-1700 dochází k radikální germanisaci celého zdejšího kraje a zvláště Vidimi, která byla více než z poloviny poněmčena. Po Böccích se střídají majitelé paství velmi rychle.

Dříve byla Vidim poměrně velkou obcí, měla přes 700 obyvatel, dnes je jejich počet sotva třetinový.

Vidimský zámek byl postaven v někdejší Horní Vidimi proti kostelu sv. Martina. Datum stavby r. 1696, podle letopočtu na brance zdi parku, nevzbuzuje mnoho důvěry. Pozdě barokní sloh budovy naznačuje, že zámek byl postaven v polovině 18. století za Swertz-Sporků.

Původně měl obdelníkový půdorys a dvě patra s hranolovou věží s cibulovou bání na severní straně. Východní průčelí s vchodem do parku je zdůrazněno vystupujícím rizalitem, balkónem v prvém patře a vykrajovaným štítem zdobeným vázami. Součastně se zámkem byl založen rozsáhlý park s několika stržemi překlenutými můstky. Proti hlavnímu průčelí je zahradní pavilónek. Výzdobu parku doplnily v druhé polovině 18. století sochy antických bohů a putti. Poslední úpravy zámku pocházejí z roku 1898, kdy bylo přistavěno pseudobarokní křídlo.

Dnes slouží vidimský zámek, obklopený krásným parkem s mnohými vzácnými dřevinami, jako domov důchodců.