Kněževes

Kněževes je připomínána v roce 1416 v listině Jana z Lomnice jako součást louckého panství. Koncem 16. století přechází k panství kunštátskému. Od roku 1490 robotovala ves faře v Olešnici a to ještě v roce 1750, i přes 29 roků táhnoucí se spor, vedený farářem Voscíniem s kunštátskou vrchností v polovině 17. století.

Samotný český název potvrzuje, že se jednalo o osadu, která patřila knězi, duchovní správě. V německy psané protestaci faráře B. Voscínia se uvádí, že Kněževes byla dar královny Kunhuty, manželky Záviše z Falkenštejna, olešnickému knězi za pokřtění syna. ( Patrně se jednalo o syna Ješka.) Spolu s Kněževsí obdržela olešnická fara část lesa ( Farní les).

Katastr obce měří 182 ha. V roce 1790 zde žilo 105 obyvatel, v roce 1834 134 osob, v roce 1890 133 obyvatel ve 21 domu, v roce 1900 161 obyvatel. V roce 1960 bylo v Kněževsi 168 a v roce 1980 to bylo 147 obyvatel. Obydleno bylo v tomto roce trvale 32 domů. Při sčítání v roce 1990 zde bydlelo opět 147 občanů v 39 bytech 34 domů. A ještě údaj za všechny části obce Kněževes při posledním sčítání: při posledním sčítání obyvatel a domů v roce 2001 žilo v Kněževsi 192 obyvatel v 83 domech. Součet výměry katastrů tří místních částí tvořil 521 ha.

Turisticky zajímavá je zachovalá a udržovaná lidová architektura na návsi, roubené stavení, přírodní rezervace Kavinský potok a přírodní památka V jezdinách. V Kněževsi se hraje kopaná na travnatém hřišti jihozápadně od Kněževsi, na které navazuje výletiště se sociálním zařízením. V kulturním domě v Kněževsi je možnost konání zábav a kulturních akcí. Sbor dobrovolných hasičů koná veřejná cvičení.

Obecní pečeť má obraz sv. Máří Magdalény a nápis: „Darf. Kniesowess. Maria Magdalena.