Hledat firmy v obci Veselá
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 595 firem

Hlavanova 359/16, Východní Předměstí, Plzeň15,84 km

Zahradní 2078/21, Východní Předměstí, Plzeň15,87 km

Zborovská 54/22, Doudlevce, Plzeň15,88 km

Plzenecká 663/13, Východní Předměstí, Plzeň15,90 km

Hradišťská 30/30, Východní Předměstí, Plzeň15,97 km

Sladkovského 428/16, Východní Předměstí, Plzeň15,97 km

Slovanská 2749/34, Východní Předměstí, Plzeň16,00 km

Guldenerova 512/2, Východní Předměstí, Plzeň16,08 km

Koterovská 363/22, Východní Předměstí, Plzeň16,09 km

Slovanská 389/16, Východní Předměstí, Plzeň16,09 km

Mikulášské náměstí 526/18, Východní Předměstí, Plzeň16,10 km

Úslavská 339/2, Východní Předměstí, Plzeň16,14 km

Papírnická 1286/4, Východní Předměstí, Plzeň16,15 km

Zahradní 173/2, Východní Předměstí, Plzeň16,16 km

Zahradní 173/2, Východní Předměstí, Plzeň16,16 km

Samaritská 165/1, Doudlevce, Plzeň16,17 km

Edvarda Beneše 564/39, Doudlevce, Plzeň16,20 km

Koterovská 212/8, Východní Předměstí, Plzeň16,22 km

Nádražní 102/9, Východní Předměstí, Plzeň16,25 km

Wenzigova 183/5, Východní Předměstí, Plzeň16,26 km

Historie obce Veselá celá historie

Obec Veselá leží 4 km od okresního města Rokycany, asi 447 m n.m. Její pojmenování je odvozováno z adjektiva veselý, ještě v roce 1850 se používal kromě dnešního názvu Veselá i termínu Veselé. Poprvé se lokalita připomíná v pramenech k roku 1352, kdy ji bratři Drslav z Nezbavětic a Habart z Nevida darovali na radu svého bratra Amchy, bývalého převora dominikánského kláštera v Plzni, tomuto klášteru.

Zdejí tvrz zřejmě vznikla až v 16. století a drželi ji Řesanští z Kadova. Část Veselé koupil v roce 1577 Kryštof z Roupova a připojil ji ke šťáhlavskému panství. Druhý díl měnil majitele, v roce 1615 ho vlastnila Anna Bechyňová, později Volfingarové a od roku 1692 Širntyngárové. V 18. století byla nakonec i tato část Veselé připojena k šťáhlavskému velkostatku, jehož součástí byla obec až do roku 1848.

Na počátku 18. století tu žilo 19 hospodářů, z toho jeden kovář. Dále je zde uváděn panský hostinský. Vrchnost ve Veselé provozovala ovčín a mlýn na samotě zvané Peklo. Tento názen se obvykle používal pro označení hlučných mlýnů v hlubokých údolích, někde také hostinců nebo osad s pověstí mravního spuštění.

Farou náležela obec k Mirošovu. K Mirošovu byla Veselá původně také přiškolena, kolem roku 1820 se však děti z Veselé, Nevida a Rakové začaly učit v Nevidě. Po pěti letech se škola přestěhovala do Veselé, kde pro ni byla v roce 1832 vystavěna vlastní budova. Z jednotřídky se stala v roce 1882 dvoutřídka a o sedm let později i trojtřídka. Škola funguje dodnes.

Celkem 11 životů zdejších mužů si vyžádala první světová válka, jejich památce je věnován pomník postavený v roce 1920.

Ze slavných rodáků uveďme autora učebnic pro střední školy prof. Miloslava Pantůčka (nar. 1897). V roce 1908 se zde narodil Václav Beneš, amatérský malíř a učitel v Rokycanech, Hlohovičkách, Mirošově a Hrádku.

(Informace čerpány z knihy "Rokycanskem na starých pohlednicích", autoři František Batěk, Mgr. Hana Hrachová, Mgr. Petr Prášil)

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.