Hledat firmy v obci Veselá
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 595 firem

Čižická 82, Štěnovice14,80 km

Slovanská alej 1885/1, Východní Předměstí, Plzeň14,82 km

Rodinná 965/39, Lobzy, Plzeň14,84 km

Zábělská 1220/25, Doubravka, Plzeň14,87 km

V Malé Doubravce 1242/27, Doubravka, Plzeň14,88 km

Slovanská 1643/201, Východní Předměstí, Plzeň14,92 km

Staniční 1009/59, Doubravka, Plzeň14,97 km

Částkova 911/56, Lobzy, Plzeň15,00 km

Sousedská 856/9, Lobzy, Plzeň15,03 km

Pod Hradem 406/30, Hradiště, Plzeň15,06 km

Plzeňská 369, Štěnovice15,09 km

Živnostenská 1169/7, Lobzy, Plzeň15,10 km

náměstí Generála Píky 2217/20, Východní Předměstí, Plzeň15,10 km

Staniční 1126/74, Doubravka, Plzeň15,11 km

Nad Týncem 171/2, Doubravka, Plzeň15,11 km

Chrástecká 1309/20, Doubravka, Plzeň15,14 km

Těšínská 823/14, Lobzy, Plzeň15,16 km

Hluboká 313/50, Doudlevce, Plzeň15,18 km

Rychtaříkova 2173/1, Východní Předměstí, Plzeň15,19 km

Rychtaříkova 2173/1, Východní Předměstí, Plzeň15,19 km

Historie obce Veselá celá historie

Obec Veselá leží 4 km od okresního města Rokycany, asi 447 m n.m. Její pojmenování je odvozováno z adjektiva veselý, ještě v roce 1850 se používal kromě dnešního názvu Veselá i termínu Veselé. Poprvé se lokalita připomíná v pramenech k roku 1352, kdy ji bratři Drslav z Nezbavětic a Habart z Nevida darovali na radu svého bratra Amchy, bývalého převora dominikánského kláštera v Plzni, tomuto klášteru.

Zdejí tvrz zřejmě vznikla až v 16. století a drželi ji Řesanští z Kadova. Část Veselé koupil v roce 1577 Kryštof z Roupova a připojil ji ke šťáhlavskému panství. Druhý díl měnil majitele, v roce 1615 ho vlastnila Anna Bechyňová, později Volfingarové a od roku 1692 Širntyngárové. V 18. století byla nakonec i tato část Veselé připojena k šťáhlavskému velkostatku, jehož součástí byla obec až do roku 1848.

Na počátku 18. století tu žilo 19 hospodářů, z toho jeden kovář. Dále je zde uváděn panský hostinský. Vrchnost ve Veselé provozovala ovčín a mlýn na samotě zvané Peklo. Tento názen se obvykle používal pro označení hlučných mlýnů v hlubokých údolích, někde také hostinců nebo osad s pověstí mravního spuštění.

Farou náležela obec k Mirošovu. K Mirošovu byla Veselá původně také přiškolena, kolem roku 1820 se však děti z Veselé, Nevida a Rakové začaly učit v Nevidě. Po pěti letech se škola přestěhovala do Veselé, kde pro ni byla v roce 1832 vystavěna vlastní budova. Z jednotřídky se stala v roce 1882 dvoutřídka a o sedm let později i trojtřídka. Škola funguje dodnes.

Celkem 11 životů zdejších mužů si vyžádala první světová válka, jejich památce je věnován pomník postavený v roce 1920.

Ze slavných rodáků uveďme autora učebnic pro střední školy prof. Miloslava Pantůčka (nar. 1897). V roce 1908 se zde narodil Václav Beneš, amatérský malíř a učitel v Rokycanech, Hlohovičkách, Mirošově a Hrádku.

(Informace čerpány z knihy "Rokycanskem na starých pohlednicích", autoři František Batěk, Mgr. Hana Hrachová, Mgr. Petr Prášil)

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.