Vanovice

Pro život obce jsou určující dvě církve – evangelická a katolická. Evangelická má v životě vesnice hlubší a důležitější roli. Do roku 1540 byla fara ve Vanovicích katolická, po tomto roce se stala luteránskou. V tomto období byl majitelem obce Kryštof z Hardeku, který byl vyznáním luterán a toto náboženství na svých panstvích podporoval. Luteránská fara se zde udržela až do bitvy na Bílé Hoře. Roku 1622 se stal kostel a fara opět katolický a v tomtéž roce byli nekatolíci z Vanovic vypovězeni, anebo se přeorientovali na katolickou víru. Přesto zůstalo ve Vanovicích i po Bílé Hoře mnoho obyvatel věrných původnímu vyznání a po vydání tolerančního patentu se přihlásilo 35 rodin k evangelíkům a 8 rodin ke katolické církvi.Evangelická církev se ve Vanovicích velmi rychle obnovila a posílila ( již v roce 1782 byla podána k císaři Josefovi žádost o povolení stavby kostela, která byla 31.června vyřízena a už 15. října byl odevzdán prozatimní kostel k bohoslužbě. Roku 1826 se začal stavět nový velký kostel, který byl dokončen za 18 let ).

Dělení se odrazilo i ve znaku obce, neboť rys dělení je typický a určující pro celou historii obce.

Součástí obce je i místní část Drválovice, které leží poněkud západněji na silnici k Letovicím. Malá osada si stále zachovává vzhled a uspořádání z doby před mnoha lety. Malé návsi kraluje bílá obecní zvonice, postavená roku 1750, která sloužila k vyhlašování požárů a dalších nebezpečí. Okolo ní jsou seskupeny usedlosti

V průběhu II.světové války se v Drválovicích utvořila početná partyzánská skupina tvořená občany okolních obcí. Její památce je věnován památník nacházející se u silnice ve směru na Letovice.