Hledat firmy v obci Úsobrno
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 269 firem

Pražská 2546/3b, Blansko25,46 km

Pražská 2522/3, Blansko25,47 km

Poříčí 2465/28, Blansko25,49 km

Boskovicova 784/9, Litovel25,54 km

Komenského 677/1, Litovel25,58 km

Pražská 1965/5, Blansko25,68 km

Poříčí 1603/26, Blansko25,68 km

Poříčí 1603/26, Blansko25,68 km

Dukelská 435/13, Litovel25,70 km

Skalní mlýn č. 96, Blansko25,70 km

Skalní mlýn č. 96, Blansko25,70 km

Nová Ves č. 41, Kunčina25,78 km

Čihadlo 951/5, Litovel25,79 km

Zborovecká 1193/10, Blansko25,83 km

Žernovník č. 9025,87 km

Unčovice č. 128, Litovel25,93 km

Svojanov č. 11525,95 km

Poříčí 2425/15, Blansko26,00 km

Svojanov č. 14026,00 km

Sušilova 185/6, Litovel26,05 km

Historie obce Úsobrno celá historie

Dávná historie vsi je spojena s nedalekým hradem Úsobrno, jehož jméno převzala. Úsobrno je vůbec první jméno, o němž je zmínka v této krajině. Etymologie jména je však obtížná a možná je i původu keltského. Jiná obec stejného nebo podobného jména se na území republiky nevyskytuje. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. V listině olomoucké vévodkyně Eufemie (Ofky) z roku 1087 se uvádí i první zdejší obyvatelé: Lutík se syny Jankem a Zvěstem, Ladoň se syny Vbičestem a Ratimírem, Lubhosť se synem Hostějem, Olota (Holota) se syny Ranošem a Svatoborem a Jarohněv se synem Smilem (uvádí Vlastivěda Moravská, okres Jevický, 1912). Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice a potvrzují to listiny z let 1228 - 1258, kde se uvádí provincie úsobrnská a v Úsobrně mýto. Roku 1240 se píše o Lembertu de Uzoburne, patrně zeměpanském úředníku. Po založení Jevíčka se přesouvá správní centrum do tohoto města a Úsobrno mizí z písemných pramenů. Obec náležela stejně jako několik okolních obcí k zdejšímu majetku Hradišťského kláštera, spravovanému z Šebetova. Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu a až roku 1825 bylo prodáno ve veřejné dražbě Karlovi, hraběti Strachwitzovi. Tento rod držel panství do r. 1865.

Znak obce

Barokní pečeť obce používá symboly radlice s krojidlem doprovázené několika květy. Autor dnešního znaku použil jako hlavní motiv zlatou palisádu s roubenou věží v modrém štítě jako připomínku starobylého hradiště a pozdějšího hradu Úsobrna na vrchu Duraně a také bývalé úsobrnské provincie. Na palisádě šikmo položená modrá radlice protknutá krojidlem je převzata z obecní pečetě, mnohasetletou klášterní vrchnost připomínají dvě červené růže v koutech štítu. Černo-zlatě dělenými kouty štítu bylo vzpomenuto hrabat Strachwitzů (barvy původního rodového erbu), zakladatelů úsobrnských skláren. Modrá barva štítu je spojena s říčkou Úsobrnkou, protékající obcí. Znak a prapor byl obci schválen Parlamentem České republiky teprve v roce 1999 a v roce 2001 u příležitosti 50. výročí postavení kostela, který je mimo jiné majetkem obce, za účasti světícího biskupa olomouckého Mons. Josefa Hrdličky slavnostně posvěcen.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.