Hledat firmy v obci Úsobrno
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 359 firem

Anenská 4263/25, Prostějov27,38 km

Melantrichova 3151/71, Prostějov27,41 km

Brněnská 307/28, Předměstí, Svitavy27,42 km

Průmyslová 1895/1, Předměstí, Svitavy27,42 km

Průmyslová 1895/1, Předměstí, Svitavy27,42 km

Průmyslová 2179/20, Předměstí, Svitavy27,47 km

Hybešova 584/53, Blansko27,48 km

Hybešova 584/53, Blansko27,48 km

Mahenova 1220/13, Blansko27,53 km

Krapkova 3421/28, Prostějov27,55 km

Na Brankách 2290/3, Blansko27,58 km

Nerudova 1666/70, Prostějov27,61 km

Purkyňova 1907/2, Předměstí, Svitavy27,62 km

Purkyňova 1907/2, Předměstí, Svitavy27,62 km

Purkyňova 1907/2, Předměstí, Svitavy27,62 km

Tkalcovská 381/1, Lány, Svitavy27,63 km

Pod Kosířem 3127/74, Prostějov27,67 km

náměstí Míru 83/6, Město, Svitavy27,69 km

Havlíčkovo náměstí 631, Jedovnice27,70 km

Průmyslová 2295/26, Předměstí, Svitavy27,70 km

Historie obce Úsobrno celá historie

Dávná historie vsi je spojena s nedalekým hradem Úsobrno, jehož jméno převzala. Úsobrno je vůbec první jméno, o němž je zmínka v této krajině. Etymologie jména je však obtížná a možná je i původu keltského. Jiná obec stejného nebo podobného jména se na území republiky nevyskytuje. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. V listině olomoucké vévodkyně Eufemie (Ofky) z roku 1087 se uvádí i první zdejší obyvatelé: Lutík se syny Jankem a Zvěstem, Ladoň se syny Vbičestem a Ratimírem, Lubhosť se synem Hostějem, Olota (Holota) se syny Ranošem a Svatoborem a Jarohněv se synem Smilem (uvádí Vlastivěda Moravská, okres Jevický, 1912). Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice a potvrzují to listiny z let 1228 - 1258, kde se uvádí provincie úsobrnská a v Úsobrně mýto. Roku 1240 se píše o Lembertu de Uzoburne, patrně zeměpanském úředníku. Po založení Jevíčka se přesouvá správní centrum do tohoto města a Úsobrno mizí z písemných pramenů. Obec náležela stejně jako několik okolních obcí k zdejšímu majetku Hradišťského kláštera, spravovanému z Šebetova. Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu a až roku 1825 bylo prodáno ve veřejné dražbě Karlovi, hraběti Strachwitzovi. Tento rod držel panství do r. 1865.

Znak obce

Barokní pečeť obce používá symboly radlice s krojidlem doprovázené několika květy. Autor dnešního znaku použil jako hlavní motiv zlatou palisádu s roubenou věží v modrém štítě jako připomínku starobylého hradiště a pozdějšího hradu Úsobrna na vrchu Duraně a také bývalé úsobrnské provincie. Na palisádě šikmo položená modrá radlice protknutá krojidlem je převzata z obecní pečetě, mnohasetletou klášterní vrchnost připomínají dvě červené růže v koutech štítu. Černo-zlatě dělenými kouty štítu bylo vzpomenuto hrabat Strachwitzů (barvy původního rodového erbu), zakladatelů úsobrnských skláren. Modrá barva štítu je spojena s říčkou Úsobrnkou, protékající obcí. Znak a prapor byl obci schválen Parlamentem České republiky teprve v roce 1999 a v roce 2001 u příležitosti 50. výročí postavení kostela, který je mimo jiné majetkem obce, za účasti světícího biskupa olomouckého Mons. Josefa Hrdličky slavnostně posvěcen.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.