Nejstarší dochovanou památku v Kostelanech najdeme pod vrcholem Kameňákem. Tou památkou je bezesporu pískovcový smírčí kříž s tělem do klínu a s klínovými rameny.

Hledat firmy v obci Kostelany, část obce Újezdsko
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 682 firem

Závodní 1057, Hluk26,89 km

Družstevní 161, Vícemilice, Bučovice26,91 km

Kojetínská 3148/73d, Přerov I-Město, Přerov26,92 km

Paseky 152, Želechovice nad Dřevnicí26,95 km

náměstí Svobody 307, Bzenec26,95 km

Hlavní 1278, Hluk26,97 km

Kojetínská 3306/64, Přerov I-Město, Přerov26,98 km

Průmyslová 515, Lukov27,01 km

Kojetínská 358/71, Přerov I-Město, Přerov27,03 km

Strážnická 1503, Bzenec27,03 km

Na Výsluní 813, Uherský Brod27,14 km

Čelčice č. 16427,16 km

Za Humny 3302/20, Boršov, Kyjov27,16 km

Za Humny 3306/18b, Boršov, Kyjov27,19 km

Kojetínská 2900/51, Přerov I-Město, Přerov27,21 km

Svat. Čecha 1110, Uherský Brod27,23 km

Lukoveček č. 3627,24 km

Gen. Štefánika 185/38, Přerov I-Město, Přerov27,24 km

Hradská 82, Lukov27,25 km

Pod Kaštany 499, Lukov27,27 km

Historie obce Kostelany celá historie

Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.

Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.