Tehovec

V tom případě by první doloženou zmínkou byl zápis ze dne 13. března 1407.Kdy obchodník a konšel Starého Města Kašpar Čotr /Schottr/ směnil Tehov s vesnicemi za statky Bašť s klášterem sv. Karla na Novém Městě, který zastupoval opat Prokop a převor Mikuláš. Klášter tak získal hrad, poplužní dvůr a ves Tehov, dále pak vsi Tehovec, Vojkov, Mukařov, Žernovku, Louňovice, Svojetice, Klokočnou, Menšice a Všestary.

naves_1

V roce 1513 koupil Tehov majitel černokosteleckého panství Michal Slavata z Chlumu a Košumberka,. Který nechal nový majetek vložit do zemských desek, kde je znovu vyjmenováno celé přilehlé okolí: hrad, dvůr, ves, dva rybníky a podací právo v Tehově, dále pak vsi Tehovec se dvěma rybníky, Vojkov, Srbín, Svojetice, Klokočná, Menšice, Všestary a díl Kunic. Tento zápis byl v roce 1543 po zničení zemských desek obnoven.

V roce 1547 musel Diviš Slavata, který byl stoupencem Českých bratří za účast na stavovském povstání, postoupit vítěznému králi Ferdinandovi I. některá svá panství, mezi nimi i Černokostelecké. Ten si je však dlouho neponechal a roku 1558 prodala Královská komora Černokostelecké panství Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, který si svou věrností králi pojistil skvělou budoucnost. Roku 1554 byl přijat do panského stavu království Českého. V roce 1558 byl pak jmenován do zemského soudu a v roce 1570 se stal dvorským maršálkem. Byl trvalým královým zástupcem při diplomatických jednáních. Našetřil ohromný majetek a rozšířil své tehdejší panství o Říčany, Uhříněves a Koloděje. Tím vytvořil velký správně-hospodářský celek, který připojil k Černokosteleckému panství. Rod Smiřických držel Černokostelecké panství až do bitvy bělohorské.

naves_2

Po prohrané bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 bylo panství zabráno císařem a prodáno panu Albrechtovi z Valdštejna, ten jej roku 1623 prodal knížeti Karlu Lichtenštejnovi, jehož rod udržoval panství až do pozemkové reformy po první světové válce.

V období 30. leté války 1618-1648 byly způsobeny veliké válečné škody, kdy bylo mnoho obyvatel zabito a řada obcí byla vypálena či zanikla.

Jak to vypadalo v Kostelci nad Černými Lesy a v okolních vsích v roce 1654, ukazuje v kosteleckém muzeu dochovaná berní rule Liechsteinových panství. Je to první, podrobný katastr poddaných na rustikální půdě, který měl být základním výměrným dokladem berních úřadům. Berní role či rule je nejen nejstarší český katastr, ale je to i nejstarší pozemková kniha ve střední Evropě. Zde je též uveden dle tehdejšího pravopisu Tehowecz.