Habry jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Hledat firmy v obci Habry, ulice U Obchvatu
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 249 firem

Masarykovo nám. 1, Nové Dvory26,56 km

Vítězná 1, Sedlec, Kutná Hora26,57 km

Kamenná stezka 40/1, Hlouška, Kutná Hora26,57 km

Masarykova 197/1, Hlouška, Kutná Hora26,57 km

Husova 109/19, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,58 km

Kollárova 589/7, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,59 km

Kollárova 590/9, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,61 km

Komenského náměstí 67/28, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,61 km

Rejskova 64/5, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,61 km

Benešova 70/2, Hlouška, Kutná Hora26,66 km

Lierova 147/4, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,67 km

Bezručova 683, Přibyslav26,67 km

Zámecká 279, Sedlec, Kutná Hora26,70 km

Radnická 178/36, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,71 km

Benešova 316/9, Hlouška, Kutná Hora26,71 km

Benešova 6/8, Hlouška, Kutná Hora26,71 km

Na Špici 347, Sedlec, Kutná Hora26,77 km

Vojtěšská 237/26, Žižkov, Kutná Hora26,81 km

Pirknerovo náměstí 202/6, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,85 km

Pirknerovo náměstí 228/5, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,89 km

Historie obce Habry celá historie

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad. V současné době mají Habry pouze 964 obyvatel a 384 domů.

Památky

1422-Žižkův kamenný stolec na návrší u Habrů, zvané Táborec, 515 m nadmořské výšky

1678-barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně románský z roku 1384

1713-socha sv.Floriána, nacházející se u kostela a fary z roku 1730

1714-socha sv.Jana Nepomuckého, umístěná v nice domu č.p.152

1718-barokní zámek, původně dvoupatrový, sloužící do roku 1992 jako škola

1770-starobylá radnice s věžičkou a hodinami

1825-židovská synagoga, přestavěná v roce 1979 na širokoúhlé kino

1825-kamenný most na státní silnici přes říčku Malá Sázavka

1835-byla založena a vedena kronika města

Rodáci

Ing. Josef Reiter, nar. 22.10.1840, stavitel Palackého mostu v Praze, který byl postaven v roce 1875 dle jeho projektu, dále se podílel na stavbě lanové dráhy na Petřín a Letnou, zemřel 12.12.1903 v Praze, kde je pochován na Olšanském hřbitově.

Dr. Ladislav Chleborád, zakladatel prvního družstevního dělnického hnutí, soustředěného v úředním spolku „OUL“, který byl v tehdejší době největším ve střední Evropě. Dr. Chleborád se narodil 24.11.1839 v Habrech a na sklonku života působil v Rusku, kde byl jmenován státním radou v Petrohradě, kde 29.6.1911 i zemřel. Při zahájení stavby Národního divadla dne 17.5.1868 dr. Chleborád jménem dělnictva poklepal na základní kámen.

Další významný rodák byl židovského původu, poslanec říšské vídeňské rady a pozdější ministr československý pan dr. Adolf Stránský.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.