Týniště

Původní název obce Týniště je zaznamenán v historických pramenech již od roku 1542, kdy se obec jmenovala "Pustá" a dvůr "Pustý". V té době byl majitelem vsi a poplužního dvora Mikuláš Nebílovský z Drahobuzi, jenž v roce 1603 postoupil Týniště a Příchovice svým třem synům. V dalších letech se na obci vystřídalo několik majitelů. V roce 1549 získal obec dědictvím Kryštof Příchovský z Příchovic a po jeho smrti potomci pánů Nebílovských. Poslední potomek tohoto rodu prodal obec Bedřichu Švihovskému z Rožmberka, jenž byl v té době císařským radou a hejtmanem kraje Prácheňského. V roce 1716 vnučka Bedřicha Švihovského Marie Josefa, provdána za hraběte Lobkovice, prodala obec Týniště Jindřichu Antonínu Hennigarovi, který byl v letech 1718 a 1724 krajským hejtmanem plzeňským. V roce 1642 odkoupil obec Jan Karel z Kokořova a roku 1740 byla obec připojena k Žinkovům.

Osada Luh je rozložena v lesích s nadmořskou výškou 446 m. V roce 1789 byla u zdejšího potoka postavena pila na vodní pohon a sklárna, která byla v historických zápisech vzpomínaná ještě v roce 1837, pak zřejmě zanikla. V roce 1898 zde byla pak postavena myslivna a v roce 1918 vybudoval majitel žinkovského panství Karel Škoda novou parní pilu. V roce 1889 postihla osadu Luh velká přírodní katastrofa, kdy byla protržením hráze zničena pila a utonula zde celá rodina pilaře Zeiglera.

V roce 1921 byla v Týništi založena Obecní knihovna a v roce 1923 divadelní spolek "Vlastimil". Roku 1924 byly v obci zabudovány hromosvody. O rok později zde byl zaveden první obchod se smíšeným zbožím se jménem "U pana Kota". 22.9. 1926 se v obci začalo s výstavbou zdejšího vodovodu, jehož celkový rozpočet činil 329 tisíc Kč, 50% této částky činila subvence od státu. Stavbu prováděla firma V. Chmelíka z Prahy. Výška vodojemu je 15 m, přičemž nejvyšším bodem je hromosvod ve výšce 540 metrů nad mořem. Týnišťský vodovod byl první takovouto stavbou na Přešticku vůbec. Zároveň s vodovodem bylo pak zřízeno 5 požárních hydrantů. Další modernizace obce je spojena s datem 22.11. 1926, kdy byl do obce přiveden elektrický proud.

Stará dřevěná kaplička byla rozbořena v roce 1929 a místo ní byla postavena nová, zděná, jejíž rekonstrukce pak proběhla v roce 1991.

Hlavní obživou převážné většiny zdejších obyvatel bylo zemědělství, a proto zde bylo později založeno JZD. Ostatní dojížděli za prací do města. V roce 1880 měla obec 175 stálých obyvatel. Postupně se však počet snižoval a v současné době zde žije stálých obyvatel jen 52. Důvodem tohoto nízkého počtu je nepochybně nedostatek pracovních příležitostí. Za zmínku stojí rovněž fakt, že obec nemá vlastní školku ani školu (děti dojíždějí do nedalekých Letin), obchod, ani lékaře. Mladí lidé se proto stěhují do měst za pohodlnějším životem a v obci zůstávají převážně důchodci. O víkendech a prázdninách je však v obci velmi živo. Do obce dojíždějí chalupáři a rekreanti, kteří dosyta užívají zdejší klid a čistý vzduch.

Po roce 1989 doznala obec značných změn. Do té doby náleželo Týniště k MNV Horšice, odkud však na obnovu obce plynuly minimální finanční prostředky. Až po roce 1990, kdy se obec osamostatnila, byla provedena rekonstrukce Obecního úřadu, kapličky a okolí, vodojemu, vodárny a úprava návsi. Rekonstrukce obce stála značné finanční prostředky, které však značně přispěly ke zlepšení vzhledu obce.