Tvarožná

Na jihu na dohled vystupuje v úrodné mírně zvlněné krajině silueta Pálavských kopců a na severu po několika kilometrech začíná zalesněná oblast Moravského krasu.

Pro nejstarší osídlení neměla obec ty správné podmínky. Přesto je asi 2 km od obce na západním svahu u lesa v trati Nová pole jedno z nejbohatších středoevropských nalezišť starší doby kamenné. Okolí Santonu bylo osídleno také v mladší době kamenné. Při stavbě dálnice v roce 1979 byl na 12 km prozkoumán hliník a nálezy moravské malované keramiky.

Zastoupena je i pozdní doba kamenná. O osídlení svědčí nálezy kostrových hrobů ze Santonu a z části Kroukarty.

Starší dobu kamennou dokladují nálezy únětické kultury. Jsou to kostrové hroby a sídlištní objekty.

Ve výčtu nechybí ani nálezy kultury lidu popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, nálezy z mladší doby bronzové i z období římského. Z nejbližšího okolí pak pochází nálezy z období stěhování národů. Podrobněji nás o tom informuje historik Ludvík Belcredi v knize 700 let Tvarožné u Brna.

Obec Tvarožná vznikla z původně dvou samostatných osad Tvarožnice a Važanice. Obě vesnice původně odděloval potok. Tvarožnice ležely níže po proudu potoka pod severním úbočím Santonu. Časté záplavy ale po století posunovaly polohu obydlí této osady. Někdy v průběhu 15. století zřejmě došlo ke spojení obou obcí v jednu obec s názvem Tvarožna později pak Tvarožná. Německý název Bosenitz, který se udržel až do roku 1945, je z upraveného názvu Važanic. Tato obec, ležící u dávné dálkové cesty, měla kostel, zasvěcený patronu poutníků sv. Mikuláši. Farář byl ve Važanicích již před rokem 1388, protože k tomuto roku se na Starém Brně připomíná notářské projednávání pozůstalosti místního plebána (faráře) Rocha, jehož nástupcem se stal jistý Václav.

Zajímavá jsou i vysvětlení a možné verze vzniku jména obou osad.

První písemná zmínka je z roku 1288. Ze zápisu se dozvídáme, že: „král Václav II. daroval 30. května 1288 nejvyššímu písaři království českého Velislavovi za jeho věrné služby prostřední lán, náležející k vesnici Velatice, která byla v držení kostela sv. Prokopa na Starém Brně……a dále pak mlýn poblíž řečené obce a též jistý porost…….. až k určeným hranicím, jež byly kdysi u jeho vsi Tvarožnice (Twarszowicz)“.

Zápis a další potvrzení Václavem III. jsou mnohem obsáhlejší.

Obec byla díky své poloze u dálkové komunikace jistě více či méně postižena pohyby vojsk při válkách husitských, válkách česko-uherských a všech následujících až po počátek třicetiletých válek v rámci války české (1618–1620).

František Kopecký

PRAMENY:

700 let Tvarožné u Brna, stati Ludvíka Belcrediho a Jana Skutila.