Truskovice

"Zemiště této obce má od východu k západu 2092 sáhů délky a od severu k jihu 1374 sáhů šířky. Hraničí k severu s obcí Chelčice, k západu s Čichticemi, k jihu s Velkým Borem a Krtelymi a k východu s Nestánicemi a Libějovicemi. Rozhraní spočívá u trojnásobného mezníku GHN1, CHN17, CH49, kdežto se stýkají obce Truskovice, Krtely a Nestánice a kterýžto stojí na rohu Truskovického Jana Brabce, na místě, kde se křižuje vozová cesta vedoucí od Rábínského dvora do Truskovic a cestou z Nestánic do Krtelů vedoucí. Od tohoto mezníku trojnásobného běží hranice k jihu převážně cestou z Krtelů do Truskovic vedoucí a dojde v délce 40 sáhů k mezníku G.T č.2, G.T.č.18, zahne pod úhlem stosedmistupňovým k severozápadu a běží po levé straně cesty dál."

Toto je zápis o rozloze obce Truskovice, uložený v okresním archivu ve Strakonicích. Letopočet bohužel není znám.

Jméno Truskovice se odvozuje od lidí Truskových (Truskův Dvůr). Mohlo se vyskytovat i jako Truska nebo Struska. Nejstarší zmínka o vsi souvisí se jmény vladyků Rudolfa a Budislava z Truskovic jako svědků na listině z roku 1274. Titíž se zřejmě zůčastnili také řádného sněmu všech stavů Království českého v Praze kolem Nového roku 1281, na němž se čeští stavové přiznali opět k poslušnosti králova poručníka, markraběte Oty Braniborského.

Další zmínka o vsi pochází z 6. března roku 1384, kdy Petr z Truskovic na Libějovických obhajoval jménem Diviše z Malovic jednotu se zemskými deskami.

Na truskovickém dvoře měli sedět roku 1365 Setěch, 1378 Zachař, 1384 Petr, 1387 Mikuláš a 1391 Habart. V Popravčí knize pánů z Rožmberka je na fol 21b v Pivcově pravení z roku 1399 uveden v Žižkově bratrstvu jistý Troskovec, o němž se lze domnívat, že pocházel z Troskovic. Konkrétnější je list, uložený ve sbírce Historica, podle něhož Václav Hrůza z Chelčic uzavírá 20. prosince 1447 v Českém Krumlově dohodu s Albrechtem řečeným Závorkou ze Záhorčice a Janem ze Strpí o propušttění bratří Adama a Kuksy z Truskovic z vězení Oldřicha z Rožmberka.