Tři Dvory

Krajinný ráz je utvářen z jihovýchodu posledním výběžkem Železných hor a řekou Labe, která se až do své regulace v 30. letech pravidelně několikrát ročně rozlévala do svého okolí a vytvářela tak lužní lesy, rozlehlá luka s bohatou zelení a slepá říční ramena.

Podle pověstí je vznik obce kladen do 10. století v souvislosti s rodem Slavníkovců na Libici. Jiná verze datuje vznik na přelom 13. a 14. století, kdy zdejší obce náležely cisterciáckému kláštěru v Sedlci u Kutné Hory.

První písemná zmínka je z roku 1387 kdy Petr ze Smíženic a Hamon z Kunčic prodali ves městu Kolínu. V roce 1547 se po nezdařeném odboji českých měst ves dostala do držení královské komory. Již v roce 1555 byla ale opět Kolínem odkoupena a patřila mu až do roku 1848.

Roku 1690 byla ves zapálena jistým Martinem Švejdou, tiskařem z Kolína, který takto učinil jako záškodník a žhář najatý ve prospěch francouzského krále Ludvíka XIV. za francouzsko-rakouských válek. Obec celá shořela ale krátce poté byla postavena znovu, o něco blíže k řece Labi.

Do roku 1848 byla obec výhradně zemědělská, poté již byla značně ovlivňována rozvojem průmyslu v blízkém Kolíně. Stále více lidí v obci dojíždělo za prací do Kolína.

Dnešní Tři Dvory mají kromě obecního úřadu také školku, několik dobrovolných zájmových spolků, známé je zdejší koupaliště.

Přes obec vede cyklistická trasa podél řeky Labe, vybudována byla také asfaltová osvětlená cyklostezka mezi Třemi Dvory a Kolínem. Ta slouží nejen chodcům a cyklistům ale také bruslařům na kolečkových bruslích.

Ve Třech Dvorech byl vybudován vodovodní řad (1991), rozšířeny a uloženy do země telefonní kabely (1995), obec je také kompletně odkanalizována (1998), k dispozici jsou rozvody zemního plynu (2003).

Jako technická zajímavost může sloužit zmiňovaný vakuový odkanalizovací systém, který zajistil obci primát první kompletně odkanalizované obce v zemích bývalého východního bloku.

V roce 2007 bylo vybudováno dětské hřiště, sloužící pro malé občánky ale i k posezení obyvatel.