Svor

Železnice – v roce 1886 byl zahájen provoz železniční trati z Rumburka do Nymburka, s větví do Cvikova. Tato trať má nejvyšší násyp a stoupání v České republice. V roce 1905 byla prodloužena trať ze Cvikova do Jablonného v Podještědí, která sloužila až do roku 1986.

Obec Rousínov

zmiňována písemně poprvé v roce 1612, ale pravděpodobně vznikl mnohem dříve, kolem roku 1395. V obci bylo mnoho skláren a brusíren skla, mlýn. Dokonce zde byla továrna, která dnes již nestojí.

Osada Nová Huť

vznikla v roce 1750, kdy zde byla postavena sklárna. V 19.století však její výroba stagnovala a v 70.letech 19.století byla výroba zastavena. Objekty byly v roce 1881 strženy. Zůstala zde lesovna, hostinec a obydlí cestáře. V roce 1896 všechny budovy vyhořely, ale byly hned obnoveny

Nejstaršími doloženými vlastníky byli Berkové z Dubé (ve 14. století).

Svor poté patřil k panství Zákupskému (cca od 16. století) , dále jej vlastnili Novohradští z Kolovrat (cca do roku 1632). Následně jej získali vévodové Bavorští a Bavorští kurfiřtové, od počátku 19. století (1805) pak šlechtický rod Toskánska.

V roce 1847 převzal panství Rakouský císař Ferdinand.

Správa obce v době vlády Habsburků

1850 soudní okres Cvikov okresní hejtmanství Česká Lípa

1855 – 1868 samostatný okres Cvikov

1868 – 1938 politický okres Jablonné v Podještědí okupace landrát Jablonné v Podještědí

Školství:

První škola vznikla již v roce 1870 ve Svoru – výuka probíhala v chalupách.

V roce 1879 byla postavena nová školní budova ve Svoru a v roce 1876

v Rousínově. Od roku 1919 tu byly vedle sebe dvě školy, česká a německá.

Památky:

1788 – kostelík Nejsvětější Trojice, desítky starých dřevěných chalup a podstávkových domů, mlýn v Rusínově

Vojenská data:

- v roce 1778 proběhl boj Pruských jednotek proti Rakouské armádě, dočasně zde sídlil Pruský štáb

- v roce 1813 Francouzi

- v roce 1866 opět Prusové

Historický stručný přehled od roku 1945:

Po roce 1945 začíná důsledkem II. světové války nová historie obce .

Výnosem MV čj. B-8151-5/9 ze dne 15.11. 1946 byla obec Rohrsdorf přejmenována na Obec SVOR a Morgentau na ROUSÍNOV

Výrazně se snížil počet obyvatel, který je přehledně uspořádán v tabulce výše.

Počátkem 50. let byl Svor a Rousínov vyhlášeným místem pro rekreaci a neobydlené domy koupili jako rekreační chalupy většinou obyvatelé Prahy. V 60. letech byl ve Svoru postaven velký rekreační objekt SEPAPu Štětí, který byl využíván hlavně jako pionýrský tábor. V 70. letech pak byla vybudována sjezdovka, která dnes není funkční.

Po válce byly obnoveny správní orgány a Správní komise byla šestičlenná a jejím předsedou byl František Třešňák, tehdy učitel na místní obecné škole, později její ředitel.

V roce 1946 byl ustanoven Místní národní výbor, který zde nepřetržitě a bezproblémově fungoval až do 90. let.

Chronologický přehled předsedů :

1946 - František Třešňák

1947 – Josef Novák

1948 – František Novák, tajemník Miroslav Rajtr

1951 – újezdní tajemníci – Furbacher, Kryško

1952 – obecní tajemník – Václav Zetek

1954 - předseda – Arnošt Holub, tajemník Karel Strašek

1955 - Richard Ramisch

1955 - Karel Severa, tajemník Karel Strašek

1957 - tajemnice Amilie Kvasničková

1958 - Silvestr Knížek, tajemník Josef Brejšek

1960 - tajemník František Furbacher

1962 - tajemník Josef Smetana

1964 - Rudolf Pobuda

1966 - František Třešňák

1971 - Josef Kořínek, tajemník Václav Jarkovský

1974 - Ladislav Chuchel, tajemník Josef Kořínek

1976 - Josef Kořínek, tajemnice Jarmila Vohlídalová

1981 - Miroslav Slánský, tajemník Karel Brejšek do roku 1990

1984 - Marie Fediuková do roku 1990