Ostrov nad Oslavou

Ostrov byl založen rodem erbu křídla (z Lomnice) z hradu Tasova brzy po roce 1250. Za „Jakuba Míty z Vostrova“ bylo v obci postaveno rytířské sídlo, pivovar (zmínka v r. 1572), čtyřoblouký kamenný most přes Oslavu (mýto povoleno r. 1584) a obec získala některá městská práva, zvláště pak právo tržní.

Samostatnost obce skončila za Tomáše Soběhrda z Kozlova, kterému byl po Bílé Hoře majetek zkonfiskován.

V roce 1624 koupil Ostrov Lev Burian Berka a na 85 let jej připojil k Novému Veselí. Jeho dědici pak v roce 1709 prodali Ostrov klášteru žďárskému. V těchto kupních smlouvách byla obec uváděna jako městečko. K povýšení na městečko došlo ve skutečnosti až 1.2.1922 bez udělení znaku. Znak a prapor byl obci udělen předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem 14.srpna 2001.

Kostel je připomínán již roku 1370. Po období reformace byl do našeho „chrámu“ uveden opět katolický kněz v roce 1637. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn roku 1885. Věž byla postavena roku 1845.

Celá obec v roce 1621 vyhořela a do konce třicetileté války byla obnovována. Jen na spáleništi rychty postavil opat Václav Vejmluva, podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, panskou hospodu o sto let později.

Mezi kostelem a zájezdní hospodou stojí socha sv. Jana Nepomuckého, vysvěcená v r. 1755. Restaurována byla v roce 1998.

V obci se sbíhá 7 silnic a je zde dobré autobusové i vlakové spojení.

Návštěvníky zaujme 10 oblouků železničního viaduktu, který se od roku 1953 klene ve výšce 25 m nad řekou Oslavou.

Místem vedou turistické trasy a 2 cyklotrasy – z Jeseníku do Znojma a od Vojnova Městce do Bystřice n. P. V těsné blízkosti obce na Bohdalovském potoce je přehrada s možností koupání a rybaření. Občerstvit se je možno ve dvou hostincích nebo ve dvou prodejnách potravin.

OSTROV se „NAD OSLAVOU“ píše od roku 1920.

K 1.1.2003 má obec 893 obyvatele a 282 čísel popisných.

Kronikář Šidlo Josef