Hledat firmy v obci Kravaře, ulice Štěpánkovická
Nabídka práce v okolí 30 km 781 firem
Mošnov č. 17528,55 km
Paskovská 1/335, Hrabová, Ostrava28,62 km
Bruntálská 2313/5, Pod Bezručovým vrchem, Krnov28,74 km
Mikulášská 1066/58, Pod Bezručovým vrchem, Krnov28,81 km
Šenovská 295, Bartovice, Ostrava29,08 km
Frýdecká 24/98, Vratimov29,10 km
U Statku 185/6, Bartovice, Ostrava29,29 km
Rudé armády 866, Paskov29,29 km
Orlovská 476, Rychvald29,31 km
Petřvaldská 632, Rychvald29,36 km
Petřvaldská 888, Rychvald29,40 km
Stará Ježnická 1556/1, Pod Bezručovým vrchem, Krnov29,45 km
Stará Ježnická 1556/1, Pod Bezručovým vrchem, Krnov29,45 km
K luhům 151, Luhy, Horní Benešov29,50 km
Frýdecká 13/136, Vratimov29,59 km
Petrovická 2493/251a, Pod Bezručovým vrchem, Krnov29,61 km
Školní 246, Petřvald29,62 km
Neradská 1322, Dolní Lutyně29,71 km
Závodní 822, Petřvald29,83 km
Rudé armády 89, Paskov29,92 km
Historie obce Kravaře celá historie
Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Obec Kouty, dnes městská část Kravař, se poprvé zmiňuje roku 1238 a třetí městská část, Dvořisko, až ve 2. polovině 18. století. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), kteří se označovali ve svém šlechtickém přídomku jako "páni z Kravař". Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také například Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov a Strážnici. Z jejich erbu mají Kravaře odvozen svůj městský znak - zavinutou střelu. Benešovičtí si zde ve 2. polovině 13. stol. vystavěli tvrz. Jejím posledním majitelem z tohoto mocného šlechtického rodu se stal Petr Strážnický z Kravař, který byl roku 1420 donucen v důsledku svého husitského přesvědčení rodové sídlo prodat.
Za dalšího významného vlastníka kravařského panství můžeme považovat polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války v roce 1630, a to díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba svobodného pána Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství. V letech 1721 - 28 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek (na místě bývalé tvrze) přestavět v duchu vrcholného baroka v hildebrandtském stylu (autor díla pocházel pravděpodobně z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Poté se zde rychle střídali nepříliš významní majitelé.
V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučín-sko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Českoslo-vensku bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět sou-částí německé říše.
Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem. Od roku 2003 pak vykonává jako obec s rozšířenou působností správu devíti obcí - Bolatic, Chuchelné, Kobeřic, Kravař, Rohova, Strahovic, Sudic, Štěpánkovic a Třebomi.
Demografické údaje
MĚSTO Kravaře
Náměstí 405/43, Kravaře, 74721, Kravaře u Hlučína
Osoby
- Mgr. Brzesková Monika, starosta
Kontakty
- 553 777 911
- posta@kravare.cz
- www.kravare.cz
Vlajka
