V posledních letech prožívá obec výrazný rozvoj, predevším díky výhodné poloze na okraji plzeňské aglomerace. Vedle rodinných domků a velkého areálu školy zde vznikla řada podniků.
Hledat firmy v obci Štěnovice
Nabídka práce v okolí 30 km 578 firem
Vejprnická 663/56, Skvrňany, Plzeň9,34 km
Hřbitovní 1426/31, Doubravka, Plzeň9,38 km
Na Roudné 434/40, Severní Předměstí, Plzeň9,46 km
Mohylová 1139/55, Doubravka, Plzeň9,46 km
Malická 469/1, Severní Předměstí, Plzeň9,46 km
Karla Steinera 1079/10a, Skvrňany, Plzeň9,54 km
Pod Všemi svatými 1653/48, Severní Předměstí, Plzeň9,58 km
Vejprnická 56, Křimice, Plzeň9,73 km
Chrástecká 2582/21, Východní Předměstí, Plzeň9,81 km
Na Roudné 332/110, Severní Předměstí, Plzeň9,81 km
Lábkova 1342/38, Skvrňany, Plzeň9,96 km
Zábělská 1220/25, Doubravka, Plzeň9,98 km
Na Roudné 212/123, Severní Předměstí, Plzeň9,99 km
Bolevecká 858/30, Severní Předměstí, Plzeň10,14 km
Červenohrádecká 396/9, Červený Hrádek, Plzeň10,21 km
alej Svobody 923/80, Severní Předměstí, Plzeň10,30 km
Chebská 555/7, Křimice, Plzeň10,33 km
Karlovarská 459/67, Severní Předměstí, Plzeň10,57 km
Tyršova 1062, Vejprnice10,60 km
Vesnická 26/4, Červený Hrádek, Plzeň10,64 km
Historie obce Štěnovice celá historie
Významná vesnice asi 4 km jižně od Plzně při řece Úhlavě. Vesnice má svůj původ v raně feudální osadě, vzniklé při přechodu řeky na významné cestě spojující knížecí správní hrad v Plzenci s klášterem v Chotešově a dále bavorským Řeznem. Nad osadou vzniklo asi na přelomu 12. a 13. století opevněné sídlo snad jednoho z knížecích plzeňských úředníků na území jeho výsluhy, získané od panovníka. Sídlo stojí na pomezí mezi hradem a hradištěm, způsob opevnění mohutným zemním valem má ještě mladohradištní charakter. První písemná zmíňka pochází však až z r. 1327, kdy je připomínán Jaroslav ze Štěnovic, příslušník rodu pánu z Homberka majících ve znaku kančí hlavu.Jeho synové odprodali před r. 1377 ves Protivovi z Litic. Podle berního rejstříku z r. 1379 patřily Štěnovice Zbyňkovi z Kloušova. Statek se skládal z Velkých Štěnovic, Losiné a Malých Štěnovic, pozdejších Štěnoviček, které ale zanikly. Brzy na to získal tento majetek plzeňský měštan Tomáš Pabiánek. Pabiánkové se přiklonili k husitství a po odchodu Kateřiny Pabiánkové na Tábor zůstala na štěnovické tvrzi silná husitská posádka. Proto r. 1421 dobyli tvrz Plzenští s oddíly okolní katolické šlechty a 60 obránců včetne žen pobili. Štěnovice jako zkonfiskovaný statek r. 1425 daroval král Zikmund městu Plzni. Příslušníci rodiny Pabiánků se však i nadále psali jako Pabiánkové ze Štěnovic. Před r. 1443 získal Štěnovice Bohuslav a psal se po zdejší tvrzi. Jako sídlo príslušníka poděbradské strany r. 1468 oblehlo a zřejmě dobylo štěnovickou tvrz vojsko Zelenohorské jednoty pod vedením Bohuslava ze Švamberka a ta již nebyla obnovena. Na pocátku 16. stol. je připomínán vladyka Jan Štěnovský ze Štěnovic, od něhož zdědil statek rod Štěnovských z Kadova. Ti prodali r. 1554 Arnoštovi Pernklovi ze Šenrajtu zámek pustý Štěnovice, dvůr poplužní s poplužím, ves celou Štěnovice s platy a ves pustou Štěnovičky. Arnošt Pernklo, krajský hejtman, patřil k nejbohatším rytířům v kraji a nepochybně vybudoval ve vsi novou tvrz. Další majitel Jan Černín z Chudenic r. 1589 prodal tvrz Štěnovice s dvorem, mlýnem, vsí s krčmou a vsí Štěnovičkami Adamovi Henigarovi ze Žeberka. Tento rod zde sídlil několik generací. R. 1603 patřilo ke statku 26 poddaných, ovčín a mlýn. Pro účast na stavovském povstání byli Henigárové odsouzeni k pokutě, jako katolíci si však statek podrželi. Neklidnou dobu třicetileté války ilustrují dvě epizody. R.1646 zdejší tvrz za úsvitu nenadále přepadlo 15 rejtarů a ukradlo 6 koní, a to i přesto, že pan Jan Václav Henigar se bránil střelbou.
Další majitelkou panství byla hrabenka Terezie Potingová, která zde založila malý klášter trinitáru. Tehdy žilo ve vsi 20 hospodářu, 9 řemeslníku(kovár, krejčí, sládek, ovčák, bednář, šenkýř, pastýř a mlynář) a 9 podruhů, byl zde mlýn s pilou a chmelnicí.
Od 18. stol. byli zemřelí pochováváni na novém hrbitově směrem k Borku. Od dalšího majitele Antonína Veltrubského z Veltrub r. 1915 koupil velkostatek poslední majitel Josef Vykoukal z Lochovic. Roku 1868 byl bývalý hostinec upraven na školu, která byla r. 1896 nahrazena velkou patrovou zcela elektrifikovanou budovou postavenou zednickým mistrem Vojtěchem Světlíkem z Útušic, v dnešní dobe zde sídlí obecní úrad. Známé lomy na žulu mají počátky v příležitostné drobné težbě započaté r. 1864. K pravidelné težbe došlo až roku 1873, stěnovická žula dláždila Plzeň i Prahu, dávala obživu velké části štěnovických občanů. Proto nacházíme kamenické nářadí i ve znaku obce (ten byl obci udělen 13.5.1994).
R. 1900 žilo ve vsi ve 141 domech 1164 obyvatel. Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem byl v té době pivovar, od r. 1912 odprodaný akciové společnosti a od r. 1928 spojený s pivovarem plzeneckým a poté plzeňským. Již r. 1901 byla u silnice proti velkostatku postavena pěkná budova pivovarské restaurace. Štěnovicím nebylo přáno železniční dopravy a tak r. 1914 bylo zřízeno pravidelné autobusové spojení s Plzní.
V posledních letech prožívá obec výrazný rozvoj, predevším díky výhodné poloze na okraji plzeňské aglomerace. Vedle rodinných domků a velkého areálu školy zde vznikla řada podniků.
Fotogalerie obce Štěnovice
Demografické údaje
OBEC Štěnovice
Čižická 133, Štěnovice, 33209, Štěnovice
Osoby
- p. Polívka Jan, starosta
Kontakty
- 377 916 202
- starosta@stenovice.cz
- www.stenovice.cz
Vlajka
