Buchlovice

1300 První písemná zmínka o hradě Buchlově v souvislosti s Protivou z Buchlova, markraběcím purkrabím.

1398 Herbort z Buchlovic prodal svůj buchlovický dvůr s podílem na farním patronátu Ješkovi ze Šternebka a Lukova. Toto je první písemná zmínka o kostele v obci, předchůdci kostela sv. Martina.

1412 Farář Benedikt vedl s velehradským klášterem spor o kapli sv. Barbory na Modle – první zmínka o kapli sv. Barbory.

1468 Buchlovice byly zpustošeny, sousední vsi Únětice a Újezdec zanikly při dobývání hradu Buchlova vojsky Matyáše Korvína.

1540 Buchlovice se staly součástí buchlovského dominia, když Václav starší Podštátský z Prusinovic prodal ves majitelům Buchlova, pánům ze Žerotína.

1542 Buchlovské panství s řadou okolních obcí koupil významný protestantský rod Zástřizlů.

1547 Jan Ždánský ze Zástřizl založil Registra dědiny Buchlovic – nejstarší gruntovní knihy obce.

1549 Byla dokončena stavba bratrského sboru u hřbitova.

1581 V Brně byl v souboji zabit Janem Šemberou z Boskovic Zikmund Prakšický ze Zástřizl.

1582 Na Smraďavce byl zabit kordem Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Jeho vrahem byl jistý Vilém Rym.

1602 V Černých knihách práva loveckého se poprvé objevuje zmínka o buchlovických hodech.

1605 Ves Buchlovice byla vypálena Bočkajovci.

1623-24 Násilná rekatolizace obce, doprovázená hromadným vysídlením obyvatel na Valašsko a do Uher. V obci zanikla českobratrská škola.

1642-43 Milota ze Zástřizl postavil nový kostel sv. Martina jako důkaz rekatolizace rodu.

1644 Buchlovské panství přechází dědičně na rod baronů Petřvaldských z Petřvaldu.

1645 Z rozkazu olomouckého biskupa kardinála Ditrichštejna měla být v kapli sv. Alžběty vykopána protestantská těla Zástřizlů a pohřbena za hřbitovní zdí. Záměr překazil vpád švédských vojsk.

1650 Obnovena farní škola v obci.

1663 Buchlovice byly vypleněny Tatary.

1683 Ves opět poničena vpádem kuruců pod vedením kežmarockého velmože Tökolyho.

1699 Jan Dětřich Petřvaldský založil buchlovický zámek.

1705-06 Buchlovice trpí vpády loupeživých band povstaleckých Uhrů.

1746 V Buchlovicích byla postavena triviální škola na Lhotce, pozdější chudobinec, zbořený v roce 1950.

1772 Vyhořela polovina obce.

1800 Buchlovské panství získal dědičně známý lidumil Leopold I. Berchtold.

1805 Císař František II. povýšil dne 5. května ves Buchlovice na tržní městečko se všemi právy a udělil mu čtyři výroční trhy.

1831 Buchlovice postihla cholera.

1848 V Buchlovicích byl zřízen vrchnostenský úřad.

1862 Postavena dvoutřídní škola v Lúčkách.

1866 V Buchlovicích zemřelo 161 lidí na choleru, rozšířenou při průchodu pruských vojsk.

1869 V městečku byla založena Občanská záložna.

1876 Založen spolek hasičů a veteránů.

1888 V Buchlovicích byla postavena nová škola na Lhotce.

1896 Od blesku a ve stejnou noc vyhořel hrad Buchlov a kaple sv. Barbory.

1908 16. září se v zámku uskutečnila schůzka rakouského ministra zahraničí Aehrenthala a ruského ministra zahraničí Izvolského, kde byla dohodnuta anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Výsledky jednání jsou považovány za předzvěst 1. světové války.

1908 Leopold Berchtold II. zřídil v Buchlovicích obvodní nemocnici a starobinec velkostatku - dnešní domov důchodců.

1918 Založen Sokol.

1925 Založen Orel.

1925 Byla postavena nová měšťanská škola Za Humny.

1931 19. srpna vyhořel opět hrad Buchlov.

1945 29. dubna osvobodila Buchlovice rumunská armáda.