Hledat firmy v obci Smiřice
Živé firmy v obci Smiřice 73 firem
Palackého 102, SmiřicePalackého 19, SmiřicezavřenoHankova 62, SmiřicezavřenoSmiřice č. 608ZavřenoPalackého 96, Smiřicezavřeno9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Palackého 19, SmiřicezavřenoHankova 62, SmiřicezavřenoSmiřice č. 608ZavřenoPalackého 96, Smiřicezavřeno9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Hankova 62, SmiřicezavřenoSmiřice č. 608ZavřenoPalackého 96, Smiřicezavřeno9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Smiřice č. 608ZavřenoPalackého 96, Smiřicezavřeno9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Palackého 96, Smiřicezavřeno9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
9. května 391, SmiřicezavřenoGen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Gen. Govorova 579, SmiřicezavřenoMlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Mlýnská 632, SmiřicezavřenoPalackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Palackého 93, SmiřicezavřenoFučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Fučíkova 526, SmiřicezavřenoPalackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Palackého 19, SmiřicezavřenoPalackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Palackého 48, SmiřicezavřenoNám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Nám. Míru 22, SmiřicezavřenoU Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
U Stadionu 138, SmiřicezavřenoTrotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Trotina, SmiřicezavřenoA. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
A. Seligera 147, SmiřicezavřenoZemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Zemanova 121, SmiřicezavřenoNám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Nám. Míru 360, SmiřicezavřenoCukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Cukrovarská 167, Smiřicezavřeno
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
3 části obce:
40 ulic:
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Demografické údaje
Historie obce Smiřice celá historie
Smiřice leží v rovině při horním toku řeky Labe. U Smiřic se Labe rozdělovalo na nejméně tři ramena a během dlouhých let si přetvářelo svá říční koryta.
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Původ názvu města
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
MĚSTO Smiřice
Palackého 106, Smiřice, 50303, Smiřice
Osoby
- p. Tuzar Luboš, starosta
Kontakty
- 495 809 010
- podatelna@mestosmirice.cz
- www.mestosmirice.cz
Vlajka
