Slavětice

Později se majitelé často měnili. Vlastníky Slavětic byli mimo jiné pánové z Holoubka, mincmistr Martin z Jemnice, hrabě z Hardeka, Smil z Dúbravice a Osova, Ctibor z Arklebic, pánové z Náchoda, pánové z Thurnu, hrabě Daun, baron Diller-Hess, Jiří baron Sina. V roce 1882 získává zdejší polnosti Anton Dreher, velkostatkář a pivovarník ze Schwechatu. Po první světové válce je jeho majetek konfiskován. Byl vytvořen zbytkový statek a část půdy byla rozparcelována.

Obec se nachází v mírně zvlněné krajině na rozhraní Českomoravské vrchoviny a přechodu do nížinaté části jižní Moravy v nadmořské výšce 380 metrů. V krajině se střídají pole, lesy, rybníky i vodní toky.

Poloha Slavětic byla příznivá k osídlení už od pradávna. Dosvědčuje to celá řada archeologických nálezů z okolí. A to jak ze starší doby kamenné, z doby zvoncových pohárů , z doby laténské, tak i z doby nepoměrně mladší. V okolí Slavětic jsou naleziště přírodního skla - vltavínů.

Obyvatelé byli výhradně národnosti české, většinou náboženství římskokatolického.

Slavětice byly vždy obcí zemědělskou. Až do konce 18. století se v rostlinné výrobě úhořilo-třetina půdy ležela každý rok ladem. V roce 1900 bylo v obci 60 koní, 217 ks skotu a 188 kusů vepřového. Nejstarším spolkem jsou hasiči. Hasičský sbor byl založen v roce 1900. Spolek malozemědělců s názvem „Domovinka“ založený v roce 1924 zanikl, v roce 1941. Obecná škola byla zřízena 1876 jako jednotřídka. Prvním učitelem byl Alois Lehký. Od roku 1921 byla škola dvoutřídní. Kaplička na návsi byla postavena ke konci 19. století. U silnice na Dalešice stojí kříž, který sloužil při pohřbech k rozloučení se zemřelými. V roce 1775 bylo ve Slavěticích 38 domů. V katastru obce bývaly čtyři rybníky. Dodnes se dochovaly „Skalník“ a „Pila“, zanikly „Kuderák“ a „Kbele“. Nad rybníkem „Skalníkem“ bývala cihelna. Vyráběly se zde nepálené cihly-trople.

Ke Slavěticím patřila i jedna samota. Byl to mlýn na řece Jihlavě. Písemně je doložen už v roce 1392. Posledním mlynářem před zatopením mlýna vodami přehradního jezera byl Josef Drexler. Polosamota, náležející k obci je myslivna s bažantnicí. Kdy vznikla a jak byla provozována, není známo.

Od 18. století mají Slavětice svoji pečeť. Je oválná o rozměrech 16 x 19 mm. V pečetním poli je květina o třech květech a dvou listech. Pečetní pole je lemováno linkou nad níž je nápis SLAWITTICE. Obvod pečetě je rovněž olemován linkou.