Slatina

Podle některých údajů sahá vznik obce již do 11. století. První písemné svědectví pak pochází z roku 1318 v souvislosti s tvrzí, která stávala na místě dnešního dvora na vyvýšené jižní straně obce. Původně gotická tvrz byla vybudována místními vladyky ve 13. století a vystřídalo se zde několik panovnických rodů, k nejvýznamnějším patří Kladenští z Kladna, Žďárští ze Žďáru a Hrobčičtí z Hrobčic. Od roku 1352 se Slatina stala farní obcí, a to až do husitských bouří, kdy fara zanikla. S tímto rokem je spojena také zmínka o dominantě obce - farním kostelu sv. Vojtěcha se zvonicí a hřbitůvkem, obehnaným zdí. Kostel byl přestavěn do dnešní podoby roku 1717 a později několikrát restaurován (naposledy v 80. letech 20. století). Dolní část schodů, směřujících ke kostelu, zdobí socha svaté Kateřiny z 2. pol. 18. století.Kostel

Na slatinském území byly objeveny historické nálezy - hroby z doby římského císařství, střepy z nádob, bronzové spony, stříbrné i zlaté ozdoby, skleněné korále, jemně zpracované šperky a kadidlo, zbytky pecí na tavení železa a další vykopávky.

Slatinští rodáci nechali v roce 1922 zhotovit na návsi obce pomník, připomínající oběti 1. světové války.

Místní škola (malotřídka) pochází z roku 1923 a první školní rok byl zahájen 2. září 1924. Svůj účel plní dodnes, takže školáci nemusí chodit pěšky do sousední Zvoleněvsi, jako tomu bylo dříve.

Z významných osobností se ve Slatině narodil r. 1836 vlastenecky orientovaný katolický kněz - děkan slánský - Josef Kandler, kameník František Kdýr (pomník Josefa Jungmanna v blízké Olovnici), podnikatel a vynálezce František Beneš a akademický malíř Jaroslav Brožovský.