Obec Sedlečko u Soběslavě se nachází na pravém břehu Černovického potoka, zhruba tři kilometry severovýchodně od Soběslavi v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 223 obyvatel.

Hledat firmy v obci Sedlečko u Soběslavě
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 219 firem

Košice č. 2744,69 km

Strkovská 4, Strkov, Planá nad Lužnicí7,02 km

ČSLA 41, Planá nad Lužnicí8,33 km

ČSLA 36, Planá nad Lužnicí8,42 km

Třída Čs. armády 541, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí8,66 km

Chýnovská 855, Planá nad Lužnicí8,86 km

Chýnovská 378, Planá nad Lužnicí8,92 km

Průmyslová 499, Planá nad Lužnicí9,16 km

Čtvrť J. Hybeše 549, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí9,16 km

Třída Čs. armády 839, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí9,18 km

Průmyslová 954, Planá nad Lužnicí9,24 km

Průmyslová 841, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí9,32 km

Chýnovská 956, Planá nad Lužnicí9,38 km

Průmyslová 575, Planá nad Lužnicí9,58 km

Třída Čs. armády 816, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí10,33 km

Průmyslová 451, Planá nad Lužnicí10,40 km

Malé náměstí 76, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí10,88 km

náměstí T. G. Masaryka 109, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí11,00 km

náměstí T. G. Masaryka 26, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí11,04 km

náměstí T. G. Masaryka 25, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí11,05 km

Historie obce Sedlečko u Soběslavě celá historie

První zmínka o vsi je v historických písemných pramenech činěna v listině z 30. 9. 1363, kdy Anna z Lipé, rozená z Rožmberka, zapsala svým bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi vsi Řípec a Sedlec v okolí Soběslavi. Uvedené vsi měly na pány z Rožmberka přejít až po Anině smrti. V roce 1364 byla mezi Annou z Lipé a bratry z Rožmberka uzavřena nová a změněná smlouva, dle které její bratři dostali ves Sedlce hned a za ní dali Anně ves Přibyslavov na panství Rožmberk. Bratři z Rožmberka 19. 4. 1366 prodali nabytou ves Přibíkovi z Dráchova za 109 kop grošů. Že jde o dnešní Sedlečko u Soběslavě vyplývá z latinsky psané kupní smlouvy, kde je užito obratu „villam Sedlcze prope Sobieslaws“ (ves Sedlce u Soběslavi – nemůže se tedy jednat o taktéž rožmberský majetek Sedlec východně od Vodňan, či Sedlec u Netolic). Z uvedených souvislostí vyplývá, že prvními známými vlastníky vsi Sedlečko u Soběslavě byli páni z Rožmberka jako držitelé hradu a městečka Soběslav. Ti jsou jako majitelé nezpochybnitelně uvedeni v roce 1349 v listině císaře Karla IV., který výše vyjmenovaným bratřím z Rožmberka a vlastníkům panství Soběslav dává úlevu z berně.

Kupec Sedlečka Přibík z Dráchova byl v roce 1366 vlastníkem rodové tvrze Dráchov (jižně od Soběslavi). Příslušnost Sedlečka k tomuto statku zřejmě netrvala dlouho, protože z roku 1539 existuje údaj, že část vsi Sedlečko patřila k panství Choustník pánů z Rožmberka. Větší část vsi byla v držení Dvořeckých z Olbramovic. Ti drželi Kvasejovice a Myslkovice. O Myslkovice se Dvořečtí z Olbramovic v roce 1483 dělili s držiteli statku Brandlín Olbramy ze Štěkře a o Kvasejovice v roce 1536 s Jaroslavem Protivínským z Pohnání. V letech 1534 – 1560 držel Kvasejovice Petr Dvořecký z Olbramovic, který byl zároveň držitelem části Myslkovic. Jeho synové Kuneš a Břetislav se o otcovské dědictví rozdělili tak, že první si vzal Myslkovice a druhý Kvasejovice. Součástí Kvasejovické statku byla i ves Sedlečko, ale ta pak přešla na díl příslušný k Myslkovicím. Břetislav Dvořecký z Olbramovic prodal v roce 1599 Kvasejovice Janovi Kábovi z Rybňan – ve výčtu koupeného majetku Sedlečko není a bylo již nepochybně součástí panství Myslkovice.

Po Kunešovi starším Dvořeckém z Olbramovic se do držení Myslkovic dostal v roce 1609 jeho syn Mikuláš mladší Dvořecký z Olbramovic. Ten v roce 1613 prodal své ženě Anežce z Hodic Myškovice (Myslkovice) tvrz a ves s pivovarem, dvorem poplužním, ovčínem a vesnicemi Sedlečko s dvorcem a mlýnem pod ní a díl vsi Roudný (dnes Roudné). K tomu v roce 1617 přikoupila od Markéty Kavkové z Říčan, roz. ze Rtína zbývající část statku Roudné se stavením sídla, poplužním dvorem, ostrovy, mlýnem, jezem, řekou, pivovarem a dílem vsi Roudné. Podrobná zpráva o majetkových poměrech Anežky z Hodic, manželky Mikuláše mladšího Dvořeckého z Olbramovic, je uvedena konfiskační komisí z roku 1623. Tehdy byl Mikuláš mladší Dvořecký z Olbramovic za účast ve stavovském povstání z let 1618 – 1620 pokutován ztrátou poloviny majetku. Domněle jeho statky Myslkovice a Roudné byly v roce 1622 dány zástavně do užívání městu Soběslav. Zřejmě na základě oprávněné stížnosti Anežky z Hodic na omylné rozhodnutí konfiskační komise jí byly uvedené statky vráceny. Ta je po bezdětné smrti Mikuláše mladšího postoupila jeho sestře Lidmile Dvořecké z Olbramovic. V roce 1646 dědila Myslkovice Lidmilina neteř Johanka, dcera Lidmilina bratra Bedřicha Dvořeckého z Olbramovic. Johančiným druhým manželem byl Oldřich Jan Malovec z Malovic. Její syn Vilém Oldřich Malovec dědil Myslkovice a Roudné, ale v roce 1666 vše prodal Janovi Alešovi Koňasovi z Vydří, držiteli statku Budislav. Koňas zřejmě nebyl dobrým hospodářem a zadlužený statek byl v roce 1704 úředně prodán ve prospěch nezletilého sirotka Františka Antonína Koňase. Kupující se stala Anna Františka z Přestavlk, vdova po Janovi Alešovi, která zřejmě nebyla schopná dostát finančním závazkům a tak byly statky Myslkovice a Roudné v roce 1706 znovu úředně prodávány. Majiteli se stali manželé František Leopold Voračický z Paběnic (+ 1737) a Eleonora Renáta hraběnka Paradies de Lassaga (+ 1710). Ti v roce 1710 získali i zbývající části Myslkovic. Za nich byla tvrz v Myslkovicích přestavěna na zámek. Když v roce 1725 prodával Voračický zmíněné statky Janu Petrovi rytíři Augustimu, tak je uváděna „vrchnostenská rezidence“, pivovar, tři poplužní dvory (jeden z nich v Sedlečku) a tři vsi (Myslkovice, Sedlečko a Roudné).

Augusti se však nabytého statku rychle zbavil a v roce 1727 ho prodal Janovi Václavovi Oktáviánovi hraběti Vchynskému z Vchynic na Prčicích a Nadějkově (+ 1733). Jeho jediná dcera Marie Anna (+ 1737) byla vdaná za Františka Karla hraběte Vratislava z Mitrovic na Šonvaldě a Kolodějích (+ 1759). Po tchýni dědil Myslkovice a Roudné. Jeden z jeho synů Jan Rudolf (+ 1795) dědil po otci Koloděje, Myslkovice a Roudné Jan Rudolf, ačkoliv byl dvakrát ženatý, neměl dědice. Dědil po něm syn staršího bratra Karla František Ludvík Vratislav z Mitrovic (+ 1802). Ten prodal Myslkovice v posledním roce svého života Josefovi rytíři Wiederspergovi z Wiederspergu. Wiederspergova manželka Marie Františka z Ehrenfelsu odkoupila v roce 1829 celý statek a stala se jeho majitelkou. Když v roce 1831 vdala svou dceru Antonii za kupce z Českých Budějovic Tomáše Neveklovského, připadl statek Myslkovice – Roudné jemu. Ten však brzo zemřel a Antonie roz. Wiederspergová se ujala statku. Za ní byla ukončena patrimoniální (vrchnostenská) správa a ta nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů a obecních samospráv. Hospodářství s poplužními dvory, většina pozemků, zámek zůstaly dřívější majitelce panství. V roce 1860 vše prodala svému švagrovi Janovi Mayerovi a týž v roce 1877 vše prodal Eugenovi hraběti Vratislavovi z Mitrovic.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.