Obec Ryjice (německy Reindlitz) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 189 obyvatel.

Hledat firmy v obci Ryjice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 481 firem

Kollárova 597, Bohosudov, Krupka14,68 km

Karla Čapka 248, Maršov, Krupka14,87 km

Pod Dolní drahou 91, Nové Modlany, Krupka15,19 km

Alejní 682, Bohosudov, Krupka15,30 km

Litoměřická 17, Žitenice15,60 km

Ladova 413/5, Pokratice, Litoměřice15,80 km

Pokratická 1851/75, Předměstí, Litoměřice15,99 km

Eduarda Proppera 694, Krupka16,01 km

Revoluční 1846/32, Předměstí, Litoměřice16,10 km

Kamýcká 2303, Předměstí, Litoměřice16,17 km

Ploskovice č. 116,18 km

Ploskovice č. 10416,19 km

Havlíčkova 1830/32, Předměstí, Litoměřice16,22 km

Čelakovského 1007/8a, Předměstí, Litoměřice16,27 km

Libušín 151/13, Krupka16,42 km

Srbická 473, Sobědruhy, Teplice16,50 km

Masarykova 301/21, Předměstí, Litoměřice16,54 km

Teplická 400, Krupka16,56 km

Teplická 1671/1, Předměstí, Litoměřice16,57 km

Kosmonautů 2020/14, Předměstí, Litoměřice16,64 km

Historie obce Ryjice celá historie

Historie obce

Ryjice, jako jedna z mála obcí na Ústecku, se mohou pochlubit písemnou zmínkou již od roku 1186, a to v latinském jazyce jako „VILAS RIGICI“. Bylo to patrně v souvislosti s tím, že byly roku 1169 spolu s nedalekými Povrly a Roztoky věnovány králem Vladislavem I. řádu Johanitů (v roce 1186 byla zmiňována jako jejich zboží). Druhou možností zůstává zmínka v písemnostech o tom, že obec darovali Měšek a Hroznata z Peruce řádu Johanitů, ale až o deset let později, tedy v roce 1179. Po roce 1400 byly Ryjice začleněny k panství hradu Blansko. Můžeme předpokládat, že šlo o kruhovou slovanskou osadu, tvořenou několika z části zahloubenými chýšemi a otevřeným ohništěm. Rozrodem pak postupně vznikla přípotoční protáhlá ves. Její poloha neskýtala vhodné půdní podmínky pro rozsáhlejší polní hospodářství, a tak své opodstatnění nachází domněnka, že základem pozdější vsi bylo několik domkářských a zahradnických usedlostí. Obyvatelé se živili převážně prací v lese, výrobou smoly a také jako lodníci na blízkém Labi.

Na konci 16. století byly postaveny ve střední části domy čp.11, čp.12, čp.13, mlýn čp.25 v Zadních Ryjicích a rychta čp.31. Ostatní domy tu byly postaveny až po třicetileté válce, mlýn čp.8 v roce 1848. Po třicetileté válce se zde rozšířilo také pěstování lnu a ovocnářství. S téměř idylickým charakterem Ryjického potoka, hluboko zaříznutého do příkrých strání, ostře kontrastuje fakt, že často přinášel zkázu v podobě samovolných sesuvů podmáčené půdy. Po velkých deštích v roce 1770 došlo k tak výrazným sesuvům půdy, že bylo rozhodnuto potok regulovat. Kromě několika menších jezů a stupňů brzdících prudký spád byl v obci vybudován 15m vysoký, v koruně 40m dlouhý a u paty 9m silný jez, aby zadržoval pohyb kamení a zpomalil proud tekoucí vody.

V letech 1850-80 se obec stala osadou vsi Mirkov, od roku 1880-1980 se však stala znovu obcí. V novodobých dějinách významnou roli pro rozvoj obce sehrála její geografická poloha. Tato lokalita je doslova omývána vzdušnými proudy severozápadních větrů, přinášejících vlhký mořský vzduch. Toho v roce 1895 využil spolek pro stavbu dělnické léčebny v Ryjicích s názvem „Sanatorium pro plicně choré“ a v roce 1902, za finanční podpory Heleny Petschkové, byl otevřen první pavilon nazývaný HELLENENHEIM, v tomto roce byla také rozšířena kapacita z 26 na 50 lůžek. V roce 1906 se do projektu zapojila hornická Ústřední bratrská pokladna v Mostě a v Ryjicích postupně vznikla rozsáhlá léčebna s kapacitou 160 lůžek. Ta pak sehrála důležitou roli v boji se zákeřnou tuberkulózou i po II. světové válce.

Dnes je areál zcela zrekonstruován a využíván jako léčebna dlouhodobě nemocných (LDN), náleží do správy Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem a areál budov je státem chráněnou kulturní památkou. V prostorách léčebny se nachází 43m hluboká artézská studna s vodou teplou 12°C, tedy asi o 4°C teplejší, než dodávají okolní studny.

Po roce 1945 se samostatné Ryjice staly v roce 1980 součástí Neštěmic a spolu s nimi v roce 1986 dokonce částí Ústí nad Labem. V rámci demokratizace společnosti se v roce 1990 opět osamostatnily.

Fotografie z historie obce si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.