Rumburk

Současně je ale také vyjádřením svérázu celé krajiny, která zatím není turisticky doceněná. Prvá zmínka o existenci Rumburka pochází z roku1298. Již tehdy byl tržní osadou a měl tak jeden ze základních atributů středověkého města, jehož statut je doložen v roce 1377. Stranou hlučného náměstí stál kostel sv. Bartoloměje (1352). Od roku 1566, kdy byl v místech staré tvrze vybudován renesanční zámek, se město, představované124 vesměs dřevěnými domy, stalo novým sídlem někdejšího panství Tolštejn. Ke staršímu cechu pláteníků (1515) postupně přibyla další řemesla, právo vařit pivo a obchodovat se solí a vínem. V roce 1587 obdržel Rumburk nový městský znak. Symbolem pronikání slohu se stal morový sloup (1681). Před západním okrajem města vyrostl klášter kapucínů s novým kostelem sv. Vavřince (1690). Do jeho rajského dvora byla podle projektu slavného J. L. Hildebrandta zakomponována Loreta (1707), nejsevernější stavba svého druhu ve střední Evropě. V roce 1724 byl barokně přestavěn zámek a nad městem se od roku 1725 tyčí kaple sv. Jana Křtitele.

V letech 1713-1764 se tu usadili angličtí obchodníci R. Alason, G. Frnacklin, J. Nurse a J. Coulston. Zahraniční kapitál přispěl k dlouhodobému rozvoji. Od roku 1850 byl Rumburk sídlem politického a soudního okresu. Začaly vycházet prvé místní noviny (1854) a byla sem zavedena železnice (1869). V roce 1879 se s městem loučily okolní osady Aloisov, Antonínovo údolí, Horní Jindřichov, Podhájí Popluží a Poustka. Při sčítání lidu roku 1880 poprvé přesáhl počet obyvatel číslo 10 000. Vnikl městský park (1880) i nové veřejné budovy, jako tzv. Střelnice (1864), tělocvična (1882), průmyslová škola (1883), městské lázně (1887), škola (1900), proslulé sanatorium (1901) a gymnázium (1908). Roku 1918 se Rumburk stal v celé zemi známý protiválečnou vzpourou vojáků 7. pěšího pluku. Rumburk měl až do roku 1945 téměř jednoznačně německý ráz. Pocházela odtud řada význačných osobností, jako oční lékař J. N. Fischer (1777-1847), hudební skladatel F. X. Chwatal (1808-1879), hudebníci J. Groh (1815-1881) a h Bandler (1870-1937), průmyslník a přírodovědec J. E Fischer (1787-1866), básník W. Ressel (1852-1929) i celá řada dalších, kteří město proslavili po celé Evropě.

Zdejší rodáci zažili ovšem nejenom radostné, ale často i velmi tragické chvíle. Minulost není možno změnit, v lidských silách je však snaha o lepší budoucnost. To je ostatně i jedním z cílů Malého Euroregionu Mandava-Spréva, zahrnující vedle Dolního Podluží, Šluknova a Varnsdorfu také německé obce Ebersbach, Großschönau, Neugersdorf, Seifhennersdorf a Sohland. Rumburk se svými 11 000 současnými obyvateli tvoří jeho integrální součást. Město Rumburk bylo v roce 2002 v rámci reformy veřejné správy stanoveno městem s pověřeným obecním úřadem a městem s rozšířenou působností. Tím je i nadále historickým centrem Šluknovského výběžku ve všech oblastech.

Geomorfologie

•Jádro města leží v nadmořské výšce 387m, nejvýše položena je místní část Poustka (410m). Lužické hory tvoří Jedlový hřbet – Jedlová o výšce 774m, Kytlická hornatina s výškovým rozpětím 290 – 736m a Chřibskokamenická kotlina s celkově plochým povrchem pod vrstevnicí 400m.

•Severně od Lužických hor vyplňuje území Šluknovská pahorkatina o nadmořské výšce 294 – 610m.

•Nad krajinou se zvedají hřbety Hrazeného (608m), Partyzánského vrchu (543m), Vlčí hory(581m), Dymníku (515m), Jitrovníku (509m). U Varnsdorfu vyniká Špičák (545m).

Počátky Rumburku, vznik města

•Nejstarší doklad o existenci Rumburku přináší listina městské rady ve Zhořelci, vydaná 7. července 1298

•Název města byl odvozen z německých jmen tehdejších občanů jako byl např. Ronenberch, Rumberg, Rumburg, Romberger,Ronberg.

•V historickém jádru města stál od počátku Kostel sv. Bartoloměje, který byl založen roku 1352. V dřevěné podobě stál již před rokem 1233. 17. června 1408 bylo založeno kaplanské místo. Kostel náležel k žitavskému děkanátu pražské arcidiecéze.

•Po oddělení krásnolipského kostela od Rumburka byla rumburská farnost po zbytek středověku omezena pouze na Rumburk, Horní Jindřichov a Křečany.

•Odedávna bývalo v Rumburku manské sídlo.

•Rumburk vznikal ve středověku jako „tržní místo“ v roce 1418. Mezi nejvýznamnější patřily solné trhy a těžba drahých kovů. Rumburk vznikl jako horní město a ujal se role místa ekonomického centra majetků Berků z Dubé.

•Městskou správu tvořilla dvanáctičlenná samospráva v čele s rychtářem, purkmistrem a konšely. Městskou pečetí byl obraz překříženého ostrva ve štítě „SIGILLIUM CIVITATIS RONBERG“. Použitý znak vyznačoval vrchní pravomoc Berků. Jeho tvarosloví (štít dole zaoblený) odkazuje na poč. 15. stol. Na středověké pečeti Rumburku byl znázorněn erb Berků z Dubé.

V době husitských válek byli rumburští měšťané využíváni k válečným službám.

V době předbělohorské bylo rumburské panství postupně rozprodáváno. Vedle hradu Tolštejna byl významným majetkem rumburský zámek s pivovarem. Panství Rumburk řídili hejtmané. Městský statut Rumburku byl v 16. stol. upevněn řadou výsad, udělených vrchností i panovníkem. Udělené privilegium se týkalo práva rumburských měšťanů na výčep piva a vína, dva výroční trhy a týdenní trh obilí. Král Ferdinand I. městu Rumburku potvrdil konání obou výročních trhů listinou z 23. 3. 1538.

Podoba městského znaku vychází dodnes z privilegia císaře Rudolfa II., vydaného 17. 12. 1587. Změnil se tak městský znak i pečeť.

První městská škola vznikla roku 1573, druhá roku 1587. Mnoho rumburských studentů odcházelo na vyšší zahraniční školy.

Rozvíjela s plátenická výroba. V roce 1587 vznikaly v Rumburku stavby měšťanských domů a domů na předměstí. Centrem městské samosprávy byla radnice, doložená v privilegiu z roku 1579, spolu s městským pivovarem, radničním sklepem,které stály na náměstí.

Městský kostel sv. Bartoloměje byl v r. 1545 důkladně přestavěn. Dodnes o tom svědčí kamenná deska, umístěná v jeho interiéru nalevo od severního postranního vchodu. Na vnější straně presbytáře kostela jsou náhrobky z let 1681, 1682,1695.

Doba barokní – 30tiletá válka

•v r. 1624 díky táboření jezdců Albrechta z Valdštejna shořelo v Rumburku 96 domů spolu s kostelem, farou, pivovarem, sladovnou a skladem soli. Na podzim 1626 postihl město mor.

•Na úpatí Vlčí hory se na počátku r.1642 odehrál jeden z nesčetných krvavých střetů 30tileté války.

•rumburské panství stále měnilo své majitele a docházelo tak ke změně erbů

•na západním úbočí Strážného vrchu bylo rumburské popraviště se šibenicí

•koncem října roku 1681 vypukla morová epidemie. Na paměť epidemie byl vybudován tzv. morový sloup na náměstí.

•Morový sloup stojí na rumburském náměstí od roku 1681 a kolem něj v letech 1724 – 1774 postupně přibývaly plastiky sedmi světců – sv. Floriána, sv. Bartoloměje, sv. Vavřince, sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana křtitele.

•Roku 1683 byl v Rumburku založen kapucínský klášter. K obrazu starého Rumburku nerozlučně patřili kapucíni, kteří si zde v letech 1682 -1683 začali budovat klášter.

•Pro hlavní oltář městského kostela sv. Bartoloměje byl roku 1701 namalován obraz patrona tehdejším majitelem rumburského panství. Kostel v roce 1744 spolu s radnicí a domy vyhořel, oltářní obraz však byl zachráněn. Při novostavbě roku 1748 získal tři nové zvony.

•Zámek dostal novou podobu roku 1726, kdy byl po požáru přestavěn. Prošel řadou přestaveb.

•Siluetu města obohatila stavba kapucínského kláštera (1683 – 1690). 9. 4. 1690 byl konvent vysvěcen litoměřickým biskupem.

•Rumburský kostel sv. Vavřince byl postaven ve stejné době jako konvent v v prosté podobě s nevelkou věžičkou. Pro hlavní oltář nového kostela byl namalován obraz znázorňující mučednickou smrt sv. Vavřince.

•V klášterním kostele byla vybudována hrobka majitelů panství.Skutečným skvostem se v Rumburku stala loretánská kaple. Výstavba začala 9. 9. 1704. Nádherné štukové reliéfy na jejich vnějších stěnách a figurální plastiky na atice byly dokončeny až v roce 1709. Byla vyhotovena kopie „zázračné černé Madony“ z jejího oltáře, která byla papežem posvěcena roku 1694. Loreta byla stavěna podle italské předlohy. Rumburským architektonickým skvostem, ukrytým v areálu kláštera, je „Svatá chýše“ – loretánská kaple z let 1704 – 1709. Její vnější výzdoba je vytvořena z carrarského mramoru. Loreta je barokní kopií renesanční předlohy, zároveň je tato rumburská stavba nejseverněji stojící kopií loretánské kaple na celém světě.

•Další zajímavostí loretánské kaple je křížová chodba s malovanými obrazy. Z původních čtrnácti obrazů je v Rumburku zachováno pouze šest, které jsou uloženy v muzeu.

•Dominantou města se v období baroka stala kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu.

Za vlády Marie Terezie, po nástupu Josefa II.na císařský trůn, majiteli rumburského panství zůstala rodina Liechtensteinů. Rumburští měšťané 7. 9. 1813 přihlíželi šarvátce mezi rakouskými hulány na náměstí.

•Novou rumburskou dominantou byl kostel sv. Jana Nepomuckého, který vznikl v roce 1778. Kaple stála při cestě na Krásnou Lípu , po roce 1860 byla přestavěna.

•Roku 1786 byl v Rumburku zřízen chudinský ústav, který se staral o chudé. Roku 1831 k němu přibyl hospitál.

•Rumburk se svým plátenickým, vlněným a bavlněným zbožím a soustružnickým zbožím měl v průmyslovém světě dobré jméno.

•Rumburk se stal centrem okresu, vznikl v něm roku 1850 okresní soud.

•24. června vtáhl do Rumburku předvoj pruského 8. armádního sboru.

•Budova c. a k. Poštovního a telegrafního úřadu v Rumburku vznikla v letech 1903 -1904. Poštovní úřad byl do konce února 1874 soukromou institucí, od 1. 3. 1874 byl zestátněn. Od 1. 1. 1880 byla rumburská pošta, spojená s telegrafním úřadem, nejstarší v celém výběžku.

•V 60. letech vznikala výstavba první železnice a v roce 1910 vznikla první autobusová linka z Rumburku až do Varnsdorfu.

•Rostl rozvoj stavebnictví – školní budovy, zdravotnická zařízení, opravy církevních objektů, stavba nové střelnice a zřízení nového hřbitova.

•Po výstavbě nového hřbitova (1880) byl ze starého hřbitova vytvořen park a označen pamětním kamenem.

•Pýchou rumburských ostrostřelců se stala nová budova Střelnice dokončená roku 1864.

•14. 5. 1882 byl v městském parku slavnostně odhalen bronzový pomník císaře Josefa II. Po vzniku ČSR byl uložen v muzeu.

•Součástí rozšiřujícího se rekreačního zázemí města se v této době stal Dýmník (516m), kde byla 27. 9. 1896 otevřena rozhledna.

•Roku 1906 byla založena nová budova gymnázia, kde se začalo vyučovat od 19. 9. 1909. Vystavěl ji rumburský stavitel Alois Körber. Dále vznikly základní školy, hudební škola (1857), mateřská škola, evangelická škola (1872)

•Roku 1864 se začaly vydávat rumburské noviny.

•15. 12. 1902 bylo založeno Městské muzeum v Rumburku

•Roku 1854 byla dokončen novostavba nemocnice. Roku 1907 nesla název „Všeobecná veřejná nemocnice císaře Františka Josefa I“.

•Roku 1874 byl založen chudinský ústav, útulek byl určen pro chudé, pouze rumburské občany. Od roku 1907 byl pečovatelský dům přestěhován do Žitné ulice.

•Roku 1901 vzniklo Sanatorium v Podhájí z iniciativy akciové společnosti

Necelý rok po vypuknutí 1. sv. v. dostal Rumburk vlastní posádku. Polní mše (6.6. 1915) se sešla na rumburském náměstí před odchodem 1. pochodové roty náhradního praporu 7. střeleckého pluku na frontu.

21. 5. 1918 vypukla rumburská vzpoura na nádvoří chlapecké školy v dnešní Tyršově ulici.

15. 7. 1934 byl v městském parku odhalen pomník 302 rumburských občanů, kteří padli v

1. světové válce

Za vlády nacistické okupace zavládl v Rumburku zmatek a zdálo se, že je to na věky, když Adolf Hitler, 6. 9.1938, na rumburském náměstí předstoupil se svým osobitým projevem před rumburský lid.

Nová doba

Výměna obyvatelstva

•Roky 1945 – 1947 znamenaly pro Rumburk úplnou výměnu obyvatel. Příčinou byl odchod německých obyvatel, dobrovolný i nedobrovolný.

•Postavení Němců v Českosl.rep. po válce vyřešil prezidentský dekret, který vnikl 2. 8. 1945. Na jeho základě čsl. státní občané, kteří za okupace získali něm. státní příslušnost, pozbyli tím okamžikem čsl. státní občanství, ostatní čsl. občané německé národnosti ztratili čsl. státní obanství dnem vydání dekretu.

•Na podzim 1945 se konaly kontroly antifašistických legitimací, jména všech osob byla vyvěšena na úřední tabuli v místě pobytu po dobu 8 dnů a ostatní občané mohli podat proti nim námitky.

•Záležitosti německého majetku řešil dekret vydaný 19. 5. 1945. Tímto dekretem byla nad majetkem Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, vyhlášena národní správa.

•Dekret č. 12/45 vydaný 21. 7. 1945 uzákonil konfiskaci něm.zemědělského majetku a dekret č. 108/45 i nezemědělského – byly vyňaty jen předměty nevyhnutelné pro uspokojení základních životních potřeb, které si Němci při odsunu vzali sebou.

•Na vše dohlížela Okresní správní komise. Němci se museli vzdát akcií, cenných papírů, drahých kovů, drahokamů, uměleckých předmětů i sbírek do fin. ústavu.

•Nový vojenský velitel V. Monzer vydal 21. 7. 1945 nařízení, že všechny osoby německé národnosti od 6ti let jsou povinni nosit na levém rukávu bílou pásku o šířce 6cm. Rudou pásku nosili ti, jež zůstali Českosl. rep.věrni a bojovali za její osvobození.

•Němci nesměli cestovat po městě ani navštěvovat veřejná místa. Museli odevzdat i fotoaparáty a rozhlas veškeré zbraně a střelivo.

•Kvůli nepokojům byla 19.7. 1945 vydána vyhláška, podle níž bylo drancování, plenění a vykrádání obchodů a bytů trestáno smrtí.

•Mezi 12. – 27. 7. 1945 muselo ze Šluknovského výběžku odejít 4487 něm.občanů.

•Kvůli zemědělským pracím došlo v srpnu k pozastavení přesunu Němců.

•Kvůli neustálému zpomalování odsunu vznikla 13. 3. 1946 v Rumburku bouřlivá protestní demonstrace českého i slovenského obyvatelstva. Po této demonstraci dostal odsun nové tempo. Od 21.4. do 10.10. 1946 bylo vysídleno z tehdejšího okresu Rumburk 12 897 osob. K 15.12. 1946 zůstalo v Rumburku pouze 623 Němců.

Společenský život

•Hned po válce byl veškeré ulice v Rumburku přejmenovány.

•Sbor evangelické církve začal v Rumburku fungovat 5.12.1945 a 30.1.1946 byla obnovena Židovská náboženská obec.

•V letním období byly školy upraveny,zřízena byla i mateřská škola, bylo obnoveno i promítání v kině. 5.12.1945 byl otevřen objekt Střelnice. Městská knihovna byla otevřena 28.11.1945.

•Dne 8. 8. 1945 byl založen český hasičský sbor. 23. 8. byl vytvořen Českosl. Červený kříž.

•Od září r.1945 se do rumburského muzea převezly veškeré městské muzejní sbírky z celého výběžku.

•Roku 1945 vznikl Sportovní klub Rumburk. V dubnu 1946 bylo na koupališti zřízeno sportovní a volejbalové hřiště. Cvičilo se v tělocvičně Sokol i v Tyršově ulici.

•Počátkem roku 1947 začal vycházet čtrnáctideník „Rumburský zpravodaj“.

Hospodářský a stavební vývoj

•Největší rumburský podnik – továrna na koberce a nábytkové látky – byl konce roku 1949 přejmenován na Bytex.

•10. 3. 1949 byl zřízen „Komunální podnik města Rumburk“.

•Mnoho domů bylo v Rumburku zbouráno a postaveny domy nové.

•1. 6. 1958 byl v klášterním parku odhalen pomník „Nepokořený“. Park je nazýván „Park Rumburské vzpoury.“ I na místě popravy předáků Rumburské vzpoury byl v r. 1951 postaven nový pomník.

•Roku 1956 se zpustošené kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu ujala pravoslavná církev. Objekt byl renovován a uvnitř vyzdoben malbami byzantského stylu.

•V roce 1951 získala Městská knihovna statut Okresní lidové knihovny. V roce 1960 se stala opět městskou.

•Muzeum bylo otevřeno 4. 7. 1949 a v roce 1951 získalo statut Okresního vlastivědného muzea a v roce 1960 se stalo opět městským.

•V roce 1952 vycházely „Vesnické noviny“,které po reorganizaci v r.1960 zanikly.

•V druhém pololetí roku 1957 bylo v bývalém sanatoriu Podhájí zřízeno interní oddělení nemocnice se 120 lůžky.

Rok 1968 Byl pro město významný. Oslavy 50. výročí rumburské vzpoury staly celostátně uznávaným výročím.

Každoročním povinným oslavám 1. máje se říkalo „existenční pochod“.

•Největším průmyslovým podnikem byl Bytex. Rozvoj stavebnictví rostl.

•Otevření hotelu a obchodního domu Lužan dne 21. 9. 1984 na rumburském náměstí znamenalo zlepšení zásobování. Padla mu však za oběť celá řada významných stavebních památek.

•Pomník Nepokořený byl v roce 1987 vyhlášen za národní kulturní památku.

•Sídliště v Podhájí vzniklo v letech 1981 – 1989.

•Reakcí na 17. listopad 1989 vzniklo v Rumburku Občanské fórum.

•Zájem o Lužické Srby byl v Rumburku tradicí již od 18.stol.,kdy začali navštěvovat zdejší poutě. Oživen byl po roce 1945 i 1989.

•Po rozpadu Bytexu Liberec na deset samostatných firem si rumburský Bytex jméno ponechal a 20. 12. 1990 se stal akciovou společností Bytex Rumburk. Něco podobného postihlo i ostatní podniky jako byl Rukov.

•Od 30. 6. 1991 byla po 46ti letech obnoven železniční osobní doprava na trati Rumburk - Ebersbach.

•V letech 1994 – 1995 byla provedena rekonstrukce vyhlídkové věže Dymník. Rozhledna byla otevřena 25. 3. 1995. 5. 10. 1996. se zde konala oslava 100. výročí této vyhlídkové stavby.

•Neodlučitelnou dominantou rumburského náměstí je morový sloup. 25. 7. 1995 byl demontován i plastikami a odvezen do ateliéru v Říčanech u Prahy. Sochy i sloup byly očištěny, domodelovány o chybějící části. Atributy světců byly vyrobeny nově z pozlacené mědi. Znovu byl postaven na novou před vlhkostí izolovanou betonovou desku. Slavnostně odhalen byl 4. 10. 1996

•Krytý plavecký bazén slouží od r. 1982. v letech 1996-1997 byl rekonstruován.

•Rozsáhlá rekonstrukce římskokatolické fary na Dobrovského náměstí byla uskutečněna v letech 1995-1998.

•Moderní Městská knihovna využívá od r. 1994 starou klášterní budovu.

•Gymnázium má od 90. let kontakty s gymnáziem Sebnitz, k projektu s připojilo UNESCO. Dále tu máme prosperující Zdravotnickou školu a Polygrafické učiliště, jejímž jádrem je zámek. Základní umělecká škola měla v polovině 90.let čtyři obory: hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční. V r. 1990 byla založená soukromá jazyková škola LINGUA – angličtina, němčina i studium bible.

•V květnu 1995 byla zahájena rekonstrukce budovy Městského muzea.