Hledat firmy v obci Rouské, část obce Rouské
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 702 firem

Kabelíkova 3217/14a, Přerov I-Město, Přerov22,49 km

Komenského 231, Suchdol nad Odrou22,51 km

Ohrada 1851, Vsetín22,52 km

Suvorovova 525, Šenov u Nového Jičína22,55 km

Zlínská 390, Fryšták22,55 km

Ohrada 791, Vsetín22,55 km

tř. Osvobození 949/26, Odry22,56 km

Jasenická 311, Vsetín22,57 km

Valašská Bystřice č. 69522,58 km

Purkyňova 2715/16, Přerov I-Město, Přerov22,58 km

Palackého 529, Všetuly, Holešov22,60 km

Suvorovova 582, Šenov u Nového Jičína22,60 km

Lhota u Vsetína č. 30722,64 km

Hřbitovní 1128/41, Nový Jičín22,70 km

Ohrada 1864, Vsetín22,71 km

Ohrada 1879, Vsetín22,71 km

Suvorovova 538, Šenov u Nového Jičína22,78 km

Liptál č. 48322,79 km

Starozuberská 1451, Zubří22,82 km

Přehradní 233, Dolní Ves, Fryšták22,83 km

Historie obce Rouské

Obec ROUSKÉ, původně Ruské, je připomínána již v roce 1320. V r. 1516 získal léno Jan starší Obešlík z Lipultovic , šlechtic slezského původu, jehož děd Jan připomínaný na Moravě v l. 1433-66, byl purkrabím na hradě Drahotuši.Jan starší zastával v l. 1526-28 úřad přísedícího a v r. 1533 rady manského soudu olomouckého biskupa Stanislava Thurza a kromě R o u s k é h o držel ještě řadu drobných lén v okolí /Kladeruby,Komárovice, Babice a Malhotice/. Byl pravděpodobně stavebníkem rousecké tvrze, poprvé uváděné v r. 1547 za jeho syna Tysulta. Tysult Obešlík udržel R o u s k é jen do r. 1554, žil potom v Babicích ještě v r. 1560 / právě na trvrzích v Babicích a Malhoticích žili O b e š l í k o v é nejdéle - až do počátku 17. století /. Ctibor Obešlík, syn babického pána Jiříka staršího, vzpomínaný ještě v r. 1623, byl coby aktivní účastník protihabsburského odboje trestán konfiskací a zemřel patrně v emigraci. V r. 1555, po kratičké držbě Onešem ze Zástřizl, přešlo léno na Petra Šmerhovského z Lidkovic a v r. 1580 na jeho syny Jana staršího, Oldřicha a Matyáše. Šmerhovští se na zdejší tvrzi udrželi dlouho. léno i s panským obydlím ztratil evangelík Jan starší Šmerohovský až v r. 1626 za účast v tzv. "mansfeldské rebelii". Posledními pány na rousecké tvrzi bylio slezští rytíři R o t e n b e r k o v é z Ketře a Drslavě, z nichž Jindřich / od r. 1649 biskupský rada / zde vládl až do své smrti v r. 1653. Léno bylo pak natrvalo připojeno ke kelčskému panství, tvrz ve vsi ztratila svůj význam jako šlechtické sídlo a záhy na to zanikla. Stála v místech bývalého arcibiskupského dvora.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.