Hledat firmy v obci Rokycany
Živé firmy v obci Rokycany 549 firem
Luční 479, Nové Město, RokycanySladovnická 227, Střed, RokycanyHorákova 546, Nové Město, Rokycanydle domluvyJiráskova 4, Nové Město, Rokycanydle domluvyKrokova 581, Plzeňské Předměstí, RokycanyZavřenoPlzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Sladovnická 227, Střed, RokycanyHorákova 546, Nové Město, Rokycanydle domluvyJiráskova 4, Nové Město, Rokycanydle domluvyKrokova 581, Plzeňské Předměstí, RokycanyZavřenoPlzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Horákova 546, Nové Město, Rokycanydle domluvyJiráskova 4, Nové Město, Rokycanydle domluvyKrokova 581, Plzeňské Předměstí, RokycanyZavřenoPlzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Jiráskova 4, Nové Město, Rokycanydle domluvyKrokova 581, Plzeňské Předměstí, RokycanyZavřenoPlzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Krokova 581, Plzeňské Předměstí, RokycanyZavřenoPlzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Plzeňská 577, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Josefa Knihy 225, Střed, RokycanyZavřenoJosefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Josefa Růžičky 9, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Masarykovo náměstí 133, Střed, RokycanyZavřenoStehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Stehlíkova 350, Nové Město, RokycanyZavřenoDružstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Družstevní 507, Nové Město, RokycanyZavřenoU Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
U Hvězdárny 428, Nové Město, RokycanyZavřenoMasarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Masarykovo náměstí 88, Střed, Rokycanydle domluvyVokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Vokáčova 1017, Nové Město, Rokycanydle domluvyNerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Nerudovo náměstí 1236, Nové Město, RokycanyZavřenoJiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Jiráskova 208, Nové Město, RokycanyZavřenoPřemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Přemyslova 969, Plzeňské Předměstí, Rokycanydle domluvyArmádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Armádní 1211, Nové Město, Rokycanydle domluvyJosefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Josefa Knihy 136, Střed, Rokycanydle domluvy
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
188 ulic:
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
Demografické údaje
Historie obce Rokycany celá historie
Rokycany jsou půvabné město ležící na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka. Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. "Rokycanské kuličky", po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Nálezy dokumentují osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné. Na vrcholu Žďár jsou dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opidum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města se nacházejí i památky na nejstarší slovanské osídlení středověku.
V Kosmově kronice se popisuje příjezd císaře Jindřicha V. do tehdejšího biskupského dvorce v Rokycanech. Zde císař rozhodl, že novým českým knížetem se stane Vladislav I.
Biskup Tobiáš z Bechyně přeměnil koncem 13. století osadu na městečko, pro které jeho nástupci vymohli četná privilegia. Roku 1362 zde Karel IV. založil dnes již neexistující augustiniánský klášter. Na přelomu 13. a 14. století byl biskupský dvorec nahrazen biskupským hradem, který vévodil městu. Hrad již dávno neexistuje, jen jeho základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné. Od 14. století měly Rokycany opevnění, jehož části se dochovaly a stále stojí v ulicích Třebízského a Pod Kostelem. Od roku 1406 se Rokycany řídily pražským staroměstským právem. V majetku církve město zůstalo až do husitských válek. Město dobyla Žižkova vojska 12.2.1421, ale téhož roku bylo dobyto, vypáleno a vydrancováno plzeňskými katolíky. Od roku 1430 patřilo město k táborskému bratrství. Během válek byl zpustošen i klášter, který byl v roce 1546 definitivně zrušen. Táborské bratrství město zastavilo a tak v roce 1436 připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlasnictví zůstaly až téměř do konce 15. století.
V roce 1498 je vykoupil král Vladislav II. a připojil je k tzv. městům komorním. Na královské město byly za velké výkupné povýšeny císařem Rudolfem II. roku 1584. V té době se zde dařilo obchodu a těžba železa umožnila založení několika hamrů a hutí. V nedaleké obci Dobřív se dodnes dochoval funkční vodní hamr z 16. století, jenž je významnou technickou památkou.
Za třicetileté války byly Rokycany z velké části vypáleny a patřily k nejvíce zničeným českým městům. Za účast v protihabsburském odboji bylo město v roce 1623 postiženo konfiskací majetku, později pak vpády císařských a švédských vojsk. 14.12.1642 zde došlo k tragické decimaci Madlonova pluku (všichni důstojníci byli sťati a každý desátý voják zastřelen), protože tento pluk údajně zavinil porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu (2.11.1642). Tuto krutou válečnou exekuci připomíná mohyla se vztyčeným křížem na křižovatce ulic Madlonova a Litohlavská.
Následoval velký hospodářský úpadek. Nicméně díky rozkvétajícímu železářství a lesnímu bohatství se začalo město opět vzmáhat. Další pohroma však nebyla daleko. Dva obrovské požáry v letech 1757 a 1784 připravily město o jeho středověký ráz. V roce 1784 vyhořely prakticky do základů až na 8 domů. Zničeno bylo prakticky vše včetně obecních budov, radnice i kostela.
Ve 40. letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. V roce 1850 se město stalo sídlem politického a soudního okresu Rokycany v důsledku postátněné veřejné správy. V druhé polovině 19. století se zde opět začíná rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na železářskou výrobu. Vznikají podniky jako Bedřichova huť, Hirschovy a Guthovy železárny, městská slévárna a válcovna. V tomto období stoupal také počet obyvatel a město se začalo rozšiřovat. Velmi významná byla stavba železniční trati Praha - Plzeň, jenž přinesla městu další rozkvět. V následujících desetiletích byly vystavěny nové veřejné budovy - gymnázium, sokolovna, knihovna a hospodářská škola.Dne 24.9.1905 bylo otevřeno vlastivědné muzeum Dr. Bohuslava Horáka.
Slibný rozvoj města zastavila 1. světová válka. Po ní však vznikly další podniky, které proslavily Rokycany i v zahraničí, především Marila vyrábějící marmelády a závod na plyšové hračky Hamiro. Po druhé světové válce je doplnil ještě třetí světoznámý podnik na výrobu jízdních kol - Favorit.
Rokycany jsou známé jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované Americkou a Rudou armádou. Dne 7.5.1945 vstoupily do města první americké obrněné transportéry. 9. května zde byl zatčen prchající německý pohlavár K. H. Frank a téhož dne vstoupily do rokycanského předměstí Borek i první průzkumné obrněné jednotky Rudé armády. Lze tedy konstatovat, že 9.5.1945 došlo k prvnímu setkání armád protifašistické koalice - Rudé a americké armády v Československu. Toto setkání připomíná památník postavený v roce 1996 na demarkační linii mezi Borkem a Rokycany a také Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech.
MĚSTO Rokycany
Masarykovo náměstí 1, Střed, Rokycany, 33701, Rokycany 1
Osoby
- Ing. Rada Tomáš, starosta
Kontakty
- 371 706 111
- epodatelna@rokycany.cz
- www.rokycany.cz
Vlajka
