Barchovice

A. Profouse ze staročeského mužského jména jako označení „Barchovy vsi“, tedy osady,

která někdy ve středověku patřila jistému Barchovi či Barochovi, nebo kterou založil muž

tohoto jména.

Historicky obec patřila až do roku 1850 do Kouřimského kraje, po reformách státní

správy pak pod působnost okresního hejtmanství v Kolíně a do roku 1960 do soudního

okresu Kouřim. Za farářem a do kostela chodili Barchovičtí historicky do sousedních Malotic,

od 90. let 20. století pak nejprve do Kouřimi a nyní spadají pod Římskokatolickou farnost

v Kostelci nad Černými lesy. Do školy chodily zdejší děti nejpozději od dob císařovny Marie

Terezie do sídla farnosti, tedy do Malotic. Roku 1908 si ovšem Barchovičtí postavili vlastní

dvoutřídní školu, a to i pro žáky z Hryzel.

Kdy byl katastr dnešní vsi Barchovic osídlen, bohužel nevíme, nicméně je velmi

pravděpodobné, že v pravěku zde žádné osídlení neexistovalo. První historická zmínka o

Barchovicích pochází až z roku 1340. Tehdy byla ve společném vlastnictví zemanů (a snad

bratrů) Hřivína, Peška a Jana z Barchovic. Jejich erb sice neznáme, ale z logiky věci vyplývá, že

ve vsi tehdy musela stát alespoň malá (i dřevěná) tvrz.

Další zmínku o vsi máme až z roku 1386, kdy nějakou blíže neurčenou malou část vsi

darovali bratři Albert a Zdeněk ze Šternberka, jejichž příbuzní budou vlastnit Barchovice ještě

v 17.-19. století, kanovníkům Svatovítské kapituly v Praze. Jakým způsobem se oba dostali do

Barchovic, nevíme, ale jisté je, že pocházeli z větve rodu, sídlícího na Konopišti u Benešova a

na Českém Šternberku (byli syny Zdeslava ze Šternberka). Při jejich rozhodování o darování

části Barchovic této církevní instituci mohl hrát roli i fakt, že ani jeden z nich neměl vlastní

potomky.