Pustina

Posledně náležely k panství novohradskému. R.1913 byly dvůr s pozemky a les Smrčina rozprodány a z budov utvořeny dva větší statky. Celý katastr obce měří pouze 276 ha 64 a. Při sčítání r. 1930 napočítáno v obci 50 obytných domů s 223 obyvateli, kteří skoro výhradně se živí zemědělstvím.

Ve světové válce padlo 8 občanů, kterým byla v r. 1922 odhalena pamětní deska.V obci uplatnilo se "Vodohospodářské družstvo" a Sbor dobrovolných hasičů, který je vyzbrojen motorovou stříkačkou. Obecní knihovna čítá na 100svazků.

(Autor: Karel Kašpar, Vysokomýtsko, Vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, r. vydání 1931)

Z kroniky obce

Pustina je nejmladší vesnice na území bývalého Novohradského panství. Ještě na staré mapě, která před třiceti lety visela na zámku Nové Hrady, byla Pustina označena jako Monovany. Na konci osmnáctého století postavili páni Chamaré, vlastníci Nových Hradů, vesnici jménem Pustina.

Pustinská kronika udává, že na místě dnešní obce stály dvory, které byly vypáleny nebo opuštěny. Místo se prý zalíbilo novohradskému panstvu a proto zde postavilo vesnici. Bohužel se nedá ověřit, zda je tato verze pravdivá, jelikož všechny listiny shořely při požáru hradu Potštejna, kde byly uloženy. Obě panství totiž vlastnila hrabata Chamaré.

Podle jiných pramenů byly lesy kolem dnešní Pustiny obydleny lapky. Protože zde vedla cesta, po které jezdili kupci z Litomyšle do Hrochova Týnce, chtěli páni z Nových Hradů zajistit na této cestě bezpečnost. Na místě opuštěného dvora proto založili novou vesnici. Podle pověsti nemuseli noví majitelé domků chodit do roboty na Nové hrady, ale vesnice měla povinnost posílat chlapce na zámek, aby ve dnech oslav svítili panstvu na schodech k zámku.

Zajímavé je, že novohradské panství navštívil i Alois Jirásek, když sbíral náměty pro svá literární díla. Rok po této návštěvě napsal Lucernu.

I kronikář obce se snažil osvětlit skutečný původ obce, ale o podrobnostech mlčí i archivy, které oslovil ve třicátých letech.