Zalešany

O dvě století později se v roce 1324 vzpomíná Vojslav ze Zalešan (Woyslaus de Zalessan). Listinou ze dne 10. ledna 1358 daruje ves král Karel IV. klášteru v Klášterní Skalici. Po husitských válkách, v roce 1436 daroval Zalešany král Zikmund městu Kouřim a hned v následujícím roce Diviši Bořkovi z Miletínka. Poté obec vlastnil kouřimský měšťan Mikuláš (Mikeš), od něhož ji v roce 1440 získal Petr Krtek a v roce 1493 se připomíná Bohuslav Horňatecký z Dobročovic, který toto panství rozšířil o okolní obce. Jeho náhrobní kámen se dodnes dochoval ve hřbitovní zdi kostela v Křečhoři. V roce 1608 prodal David Horňatecký Zalešany Karlu Mrackému z Dubé, který je připojil ke svojšickému panství, jehož součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

V té době měly Zalešany 21 domů a 145 obyvatel. Zprovoznění železnice Pečky – Kouřim v roce 1882 mělo za následek prudké zvýšení počtu domů na 33 a nárůst obyvatel na 216. V roce 1920 byl do Zalešan zaveden elektrický proud, nejprve do dvora velkostatku a Hamplova mlýna. Velký úpadek obce nastal po roce 1948, kdy zde žilo ještě 214 obyvatel, neboť občané ztratili zájem o veřejné dění v obci, a nastal postupný úbytek obyvatel.

Od roku 1850 do roku 1911 byly Zalešany součástí Vrbčan a poté, do roku 1976 samostatnou obcí. V letech 1976-90 byly Zalešany součástí Plaňan a od roku 1991 se opět stávají samostatnou obcí v okrese Kolín.

Původ názvu obce

Původ pojmenování obce se vykládá tak, že to byla osada lidí bydlících za lesy, nebo přicházejících ze Zálesí. Název se v průběhu staletí příliš neměnil, v roce 1319 je uveden ve tvaru Zalessan, od roku 1525 se objevuje forma Zálešany a od roku 1844 Zaležan (v německé verzi jako Zaleschan). V roce 1886 se název ustálil na současném Zalešany.

Pro zajímavost

V roce 1932 žilo v Zalešanech 238 obyvatel a byly zde evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, továrna na sušené mléko, mlýn, obchod s lahvovým pivem, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.