Hledat firmy v obci Podolí, část obce Podolí
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 542 firem

Brněnská 1372, Staré Město8,39 km

Huštěnovice č. 4028,41 km

Pod Valy 664, Uherský Brod8,43 km

Hlucká 808, Dolní Němčí8,48 km

Trávníky 538, Uherský Brod8,50 km

Vlčnovská 2514, Uherský Brod8,51 km

Uherský Brod č. 25438,59 km

Nová 1355, Uherský Brod8,59 km

Mariánské nám. 13, Uherský Brod8,61 km

Huštěnovice č. 3658,75 km

Naardenská 2282, Uherský Brod8,76 km

Naardenská 141, Uherský Brod8,76 km

Moravská 97, Uherský Brod8,88 km

Moravská 92, Uherský Brod8,95 km

Zlechovská 1699, Staré Město9,04 km

Neradice 2324, Uherský Brod9,13 km

Předbranská 415, Uherský Brod9,14 km

Huštěnovice č. 3709,28 km

Topolná č. 629,32 km

Šumická 2712, Uherský Brod9,55 km

Historie obce Podolí celá historie

Obec Podolí se rozkládá v údolí (odtud název) na levé straně řeky Olšavy podél silnice mezi městy Uh. Hradiště a Uh. Brod. První zmínka o obci se objevuje v zápisech z roku 1228 jako Horní Popovice a Dolní Popovice (nyní Podolí) jako území patřící duchovnímu správci (popovi). V roce 1220 daroval Přemysl Otakar I. obě vesnice cisterciánskému klášteru na Velehradě. Následně se změnil název Dolních Popovic na Podolí (asi rok 1401). Počátkem 15. století se usadil v obci drobný šlechtic Prokop z Podolí, který zemřel roku 1416. Za husitských válek se obce zmocnil Burián z Vlčnova, za což ho velehradský opat Štěpán pohnal k zemskému soudu. V lednu 1467 bylo Podolí i Popovice zastaveny městu Uh. Hradišti za 200 stříbrných hřiven. Tuto zástavu potvrdil v roce 1469 král Jiří z Poděbrad a v roce 1528 Matyáš Korvín. Protože velehradský klášter nemohl zástavu na obce vyplatit, stalo se Podolí v roce 1528 trvalým majetkem hradišťského velkostatku a obyvatelé poddanými města Uh. Hradiště. Poddanství bylo zrušeno roku 1848. V roce 1448 se připomíná v zápisech mlýn a dvůr nad ním ležící, v předbělohorské době se v obci připomínají vinohrady. 17. století bylo pro obec obdobím těžkých zkoušek. Při vpádu Uhrů na Moravu roku 1663 byla celá obec vypálena. Situace se opakovala ještě roku 1683 a 1709, kdy byla obec částečně vypálena. Od roku 1698 měla obec vlastní pečeť a vlastní zprávu. V čele obce stál fojt.

Podle lánského rejstříku tu bylo ve druhé polovině 17. století 6 lánů, 64 polí, 26 domů osedlých (obydlených), 2 nově osedlé, 4 nově pusté a 9 starých pustých, čili 258 domů osedlých a 13 domů pustých. V druhé polovině 18. století podle matriky bylo v obci 284 dospělých a 84 dětí česky mluvících. V roce 1843 se napočítalo na vesnici 190 mužů, 220 žen, celkem tedy 410 osob bydlících v 73 domech a 111 bytových jednotkách. Obec patřila z počátku do farnosti Derfle (nyní Sady) - v 18. století do Kunovic. Od roku 1784 se obec vrátila opět pod derflanskou farnost. Po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla naše obec pod tuto farnost, kde setrvává do dnešní doby. Na pozemcích obce vznikla v roce 1888 Vlarská dráha. Elektrický proud byl do obce zaveden roku 1929, místní rozhlas roku 1948 a telefon v roce 1958. Státní silnice z Kunovic vedoucí přes Podolí do Uh. Brodu, která náležela již v polovině 19. století k předním komunikacím, byla rozšířena a zrekonstruována v letech 1930 - 1931. Školou náležela obec do Kunovic. V 60. letech 19. století byla zřízena škola v naší obci. Současná budova je z roku 1883.

Podle urbáře velkostatku Uh. Hradiště z roku 1678 (knihy robotních povinností) bylo v Podolí 40 domů, z nichž však část pustá. Poddaní, kteří tu žili, byli povinni odvádět na sv. Jiří a na sv. Václava poplatky v celkové výši 15 zlatých, 3 grošů a 3,5 denáru. Robotní povinnosti mělo v roce 1789 na 32 pololáníků, kteří museli na robotě odpracovat 3 dny v týdnu dvěma koňmi, 6 čtvrtláníků jeden den s třemi koňmi a 17 chalupníků 1 den robota pěší. V pilných dnech byla povinna z každého lánu se dostavit na robotu jedna osoba. Rovněž se vyžadovala účast při honech podle potřeby. Hofeři museli robotovat nejméně 1 den v týdnu a odvádět měřic planého chmele. Od těch, kteří projížděli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tzv. podolské mýto. Při tamním mlýně si město vyhradilo právo rybolovu. O svátcích byli poddaní povinni odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Podle tereziánského katastru činila celková výměra obce 911,3 měřice orné půdy, 12,6 měřice zahrad, 32,6 měřice vinohradů, 6 měřic úhoru, 67,6 měřice pastvin a 16,6 měřice lesa. Louky dávaly 108 fůr sena. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří od roku 1698 měli právo užívat vlastní obecní pečeť. Bylo na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi. Podolí bylo tedy typicky zemědělskou obcí s chovem dobytka a pěstováním běžných plodin. Z průmyslových zařízení tu stál pouze válcový mlýn a strojní stolařství.

V obci bylo v roce 1930 na 160 zemědělských závodů a to:

4 závody do 10 arů, 14 závodů do 50 arů, 30 závodů do 1 ha, 39 závodů do 2 ha, 53 závodů do 5 ha, 16 závodů do 10 ha a 4 závody do 20 ha. Polní majetek obce přesahoval 30 ha.

Živnostenských závodů ve zdejší obci bylo 19 a to:

1 mlynář, 1 pekař, 2 řezníci, 2 hostinští, 4 krupařství, 1 kovář, 1 krejčí, 1 obuvník, 3 stolaři, 2 trafiky a pálenice.

Přehled počtu obyvatel obce:

rok 1869 - 472 obyvatel

rok 1890 - 540 obyvatel

rok 1910 - 622 obyvatel

rok 1930 - 704 obyvatel

rok 1950 - 821 obyvatel

rok 1970 - 857 obyvatel

rok 1980 - 790 obyvatel

Při sčítaní lidu v roce 1961 bylo v obci 220 domů a 902 obyvatel. Nejvyšší počet obyvatel v minulém století byl v roce 1964 - 918 obyvatel.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.