Hledat firmy v obci Přibyslavice, ulice Otmarov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 690 firem

náměstí 28. dubna 1165/61, Bystrc, Brno20,40 km

náměstí 28. dubna 145/60, Bystrc, Brno20,40 km

Vondrákova 760/9, Bystrc, Brno20,40 km

Nedvědice č. 39920,51 km

K Rakůvkám 916/1, Velké Meziříčí20,53 km

Třebíčská 194/64, Velké Meziříčí20,54 km

Třebíčská 777/99, Velké Meziříčí20,56 km

Jakuba Obrovského 228/1a, Bystrc, Brno20,57 km

Blanenská 1860/16, Kuřim20,61 km

Hornoměstská 383/60, Velké Meziříčí20,63 km

Tyršova 1782/60, Kuřim20,65 km

Tetčická 311/69, Střelice20,85 km

Blanenská 1344, Kuřim20,89 km

U Světlé 855/36, Velké Meziříčí20,89 km

Blanenská 1338, Kuřim20,90 km

Blanenská 1190, Kuřim20,91 km

Vladislav č. 7020,92 km

Blanenská 355/117, Kuřim20,93 km

K AMP 2025/2b, Kuřim20,96 km

Na Brněnce 545/1, Ivančice21,04 km

Historie obce Přibyslavice celá historie

Název obce je patrně odvozen od osobního jména "Přibyslav". Vesnice je velmi stará, již od roku 1048 byla s " újezdem Domášovským" darována knížetem Břetislavem Rajhradskému klášteru. První písemná zmínka o obci je z roku 1175. Byla to typická slovanská osada rozložená v nerovném terénu skrytém mezi lesy. Nedaleko vedla prastará cesta spojující Jihlavu s Brnem, tedy Čechy s Moravou. Obec se rozkládá na svazích Přibyslavického potoka. Tvoří ji veliká nepravidelná náves, na niž jsou zahrady, rybník a zvonička. V obci býval panský hostinec, kovárna, palírna kořalky, mlýn s pilou, myslivna a v údolí několik rybníků. Na okraji Přibyslavic byla vystavěna v 80. letech 18. století říšská silnice z Brna do Jihlavy. Obec souvisela s osadou Otmarov, založenou proboštem Otmarem Konrádem Rajhradským, který r. 1786 zdejší poplužní dvůr zrušil a na "familie" rozdělil (v některých původních domech jsou dosud zachované klenby). Osadu tvoří dvě kolmé uličky, stavení bývalého panského dvora jsou identifikovatelná dodnes.

V roce 1960 se s Přibyslavicemi sloučil Radoškov jako místní část. Název této bývalé obce je odvozen od osobního jména Radoch (Radošek). První písemná zmínka je z roku 1255. Byl také majetkem kláštera Rajhradského - býval zde panský dvůr. Radoškov leží na vyvýšeném výběžku nad soutokem Bílého a Přibyslavického potoka. Osadu tvoří jedna ulice a náves s bývalou venkovskou školou, postavenou v r. 1899 a uzavřenou v r.1960, zvonicí, hasičským skladištěm a obecní studnou, ostatní domy jsou roztroušeny na svazích. K Radoškovu náleží také samoty Borkovcova pila a Spálený Mlýn.

Spálený mlýn – zvaný také Moučkův mlýn - leží v přírodním parku Údolí Bílého potoka, mezi obcemi Přibyslavice a Svatoslav. Mlýn je v soukromém vlastnictví, patří původní mlynářské rodině Moučků, kteří zde sídlí od roku 1882. V roce 2018 věnovali majitelé Spáleného mlýna třípodlažní vodní mlýn se třemi válcovými stolicemi a dalším příslušenstvím Národnímu zemědělskému muzeu do depozitářů muzea v Čáslavi.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.