Osvětimany

První písemná zpráva se objevuje až v roce 1350, kdy obec náleží vlkošskému plebánu Benešovi, Lambertovi z Rájce a jeho manželce Ance. V následujících letech se ve vlastnictví různých částí obce střídá řada majitelů. V tomto období se v obci připomíná kostel, fara a také tvrz, která byla postavena uprostřed kopečku nad návsi z kamene, chráněná palisádou a příkopem. Vlastnil ji rod rytířů Smetanů. Zajimavou postavou tohoto rodu byl Jiřík, který žil koncem 18. století jako poustevník na hoře sv. Klimenta. V roce 1520 je však tvrz vzpomínána jako zaniklá.

Novou kamennou tvrz vybudovali na stejném místě Honbicové v 1. polovině 16. století. V roce 1550 se vlastníkem obce stává Jan Ždánský ze Zástřizl, který ji připojuje k panství buchlovskému. Pod panství buchlovské patřily Osvětimany až do roku 1918. Jeden z dalších majitelů, Jan Detřich z Petřvaldu, nechal vystavět v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostela nový barokní kostel.

Osvětimany vždy patřily mezi obce chudší. Trpěly válkami a častými požáry. I přes nedostatek orné půdy se obyvatelé živili převážně zemědělstvím a prací v lese. V pozdější době se rozvinula i řemeslná výroba. Převážně v dlouhém zimním období si chudší rodiny přividělávaly výrobou metel z proutí a pletením košů. Odtud zřejmě také plyne hanlivý název obyvatel - "metlaři".

S rozvojem průmyslu v 19. století začíná především mládež odcházet za prací do průmyslovějších oblastí, zejména do blízké Vídně, kde se chlapci učí řemeslům a děvčata pracují jako služebné v městských rodinách. V tomto období se Osvětimany stávají centrem okolních vesnic a to nejen po stránce církevní, ale i po stránce obchodu a vzdělání. Triviální škola je připomínána již v roce 1791. Osvětimany jsou vedeny jako "městys" - malé městečko, a to až do roku 1945, kdy se toto označení přestalo užívat.